ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.1180.2003.1
sp. zn. 32 Odo 1180/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně K. p., a.s., zastoupené, advokátem, proti žalovanému P. M., o zaplacení částky 1 527 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 4 C 804/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002 - 43 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. července 2003 č. j. 6 Co 1586/2003 - 61, takto:
I. Řízení o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002 - 43 se zastavuje.
II. Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. července 2003 č. j. 6 Co 1586/2003 - 61 se odmítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002-43 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 527 Kč s 10% úrokem z prodlení od 29. 3. 2000 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.
Proti uvedenému rozsudku podal žalovaný odvolání, které Krajský soud v Českých Budějovicích jako nepřípustné podle §202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne 4. července 2003 č. j. 6 Co 1586/2003 – 61 podle §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Žalovaný poté podal dovolání, ve kterém napadl rozhodnutí soudu prvního stupně i rozhodnutí odvolacího soudu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §236 odst. 1 o. s. ř.).
Rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002-43 v této věci není rozhodnutím odvolacího soudu; jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem vyloučen; občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. §10a o. s. ř.).
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalovaného proti shora označenému rozsudku Okresního soudu v Písku zastavil (§243c odst. 1, §104 odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud se dále zabýval tou částí dovolání, kterou dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu a zkoumal, zda je dovolání v této části přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je vymezena v §237 až 239 o. s. ř.
Podle §237, §238, §238a a §239 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu v případech zde taxativně vymezených. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, nelze podřadit pod žádný případ vymezený v uvedených ustanoveních občanského soudního řádu.
Protože v projednávané věci nejsou zákonné předpoklady přípustnosti dovolání splněny, dovolací soud dovolání v této části podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 o. s. ř., §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
V Brně dne 28. ledna 2004
JUDr. Zdeněk Des,v.r.
předseda senátu