ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.296.2004.1
sp. zn. 32 Odo 296/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně I., spol. s r. o., zastoupené, advokátem, proti žalované A. Š. – a., spol. s r.o., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 3 588 266 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 23 Cm 430/96, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. dubna 2002 č. j. 1 Cmo 147/2001-208, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 5. prosince 2000 č. j. 23 Cm 430/96-184 uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 2 626 064 Kč s 18% úrokem z prodlení p.a. od 23. 6. 1998 do zaplacení, zamítl žalobu pro 18% úrok z prodlení p. a. od 1. 11. 1995 do 22. 6. 1998, zastavil řízení co do částky 962 202 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. dubna 2002 č. j. 1 Cmo 147/2001-208 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni 792 679 Kč s 18% úrokem z prodlení od 1. 11. 1996 do zaplacení, zamítl žalobu ohledně částky 1 833 385 Kč s úroky z prodlení z této částky od 1. 11. 1996 do zaplacení i ohledně úroku z prodlení z částky 2 626 064 Kč od 1. 11. 1995 do 31. 10. 1996, změnil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které považuje za přípustné podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., když má za to, že její dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně. Dovolatelka namítla, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, a navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v části, v níž jí bylo uloženo zaplatit žalobkyni 792 679 Kč s příslušenstvím, i související výrok o náhradě nákladů řízení a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Rozsudek soudu prvního stupně č. j. 430 Cm 430/96-184, proti němuž směřovalo odvolání, o němž bylo rozhodnuto shora označeným rozsudkem odvolacího soudu, byl vydán dne 5. prosince 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem doručení. V daném případě byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalobkyni i žalované dne 16. května 2002 a téhož dne nabyl právní moci.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy pátek 31. května 2002. Dovolání ze dne 19. června 2002 předané žalobcem na podatelnu soudu prvního stupně dne 21. června 2002 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 21. dubna 2004
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu