ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.356.2004.1
sp. zn. 32 Odo 356/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně K. p. K., spol. s r. o., zastoupené, advokátem, proti žalovanému Ing. P. Ch., o zaplacení 45 763,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 24 C 391/99, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2003 č. j. 54 Co 402/2003 - 134, takto:
I. Dovolání se odmítá.
I. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. června 2001 č. j. 54 Co 79,80/2001 - 63 odmítl odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. května 2000 č. j. 24 C 391/99 - 27 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. listopadu 2000 č. j. 24 C 391/99 - 41 pro jejich opožděnost a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Protože žalovaný nebyl v době podání dovolání zastoupen advokátem a z obsahu spisu nevyplývá, že on sám má právnické vzdělání (§241 odst. 1 o.s.ř.), a jeho podání nesplňovalo požadavky kladené na dovolání (§241 odst. 2 o.s.ř.), byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. října 2001 č. j. 24 C 391/99 - 77, jež bylo žalovanému doručeno dne 6. prosince 2001, vyzván k odstranění vad svého podání. Současně byl dovolatel poučen o tom, že musí být zastoupen advokátem. Soud prvního stupně uložil dovolateli odstranění vad podání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení usnesení a upozornil ho na možné následky nečinnosti.
Dne 21. prosince 2001 požádal žalovaný o ustanovení zástupce ve smyslu §30 o. s. ř. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 26. dubna 2002 č. j. 24 C 391/99 - 97 žádost žalovaného zamítl. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. listopadu 2001 č.j. 54 Co 402/2003-134 potvrdil uvedené usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2001, č. j. 54 Co 402/2003-134 podal žalovaný dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Za podmínek stanovených §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutím ve věci samé je rozhodnutí o předmětu řízení, pro nějž se řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaného, je „věcí samou“ nárok uplatněný v žalobě. V posuzovaném případě by rozhodnutím ve věci samé bylo rozhodnutí o žalobkyní uplatněném nároku na zaplacení 45 763,40 Kč s příslušenstvím. Dovoláním napadeným usnesením však odvolací soud nerozhodoval o žalobkyní uplatněném nároku, nýbrž potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žádost žalovaného na ustanovení zástupce; již proto nelze přípustnost dovolání posoudit podle §237 o. s. ř.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu je svou povahou rozhodnutím nemeritorním, bylo namístě posoudit přípustnost dovolání podle §239 o. s. ř. Toto ustanovení sice přiznává účastníku řízení možnost podat dovolání proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu, ovšem pouze v případech, které jsou zde ve výčtu výslovně uvedeny. Usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce, ve výčtu uvedeno není; nelze proto přípustnost dovolání žalovaného v dané věci dovodit podle §239 o. s. ř.
Lze uzavřít, že dovolání žalovaného není přípustné podle §237 ani podle §239 o. s. ř. či ostatních ustanovení o. s. ř.; Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné bez jednání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 o. s. ř., §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s.ř., kdy žalovaný nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení a žalobkyni v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. dubna 2004
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu