ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.48.2004.1
sp. zn. 32 Odo 48/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Y. C., a.s., zastoupené, advokátem, proti žalovaným 1. R., e.-i., spol. s.r.o., a 2. K. s.r.o, zastoupené, advokátkou, o zaplacení částky 72 656,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočce v Havířově pod sp. zn. 113 C 154/2002, o dovolání druhé žalované proti usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočce v Havířově ze dne 15. listopadu 2002 č. j. 113 C 154/2002-40 a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2003 č. j. 15 Co 175/2003-57, takto:
I. Řízení o dovolání druhé žalované proti usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočce v Havířově ze dne 15. listopadu 2002 č. j. 113 C 154/2002-40 se zastavuje.
II. Dovolání druhé žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2003 č. j. 15 Co 175/2003-57 se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. února 2003 č. j. 15 Co 175/2003-57 potvrdil usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočce v Havířově ze dne 15. listopadu 2002 č. j. 113 C 154/2002-40, kterým bylo připuštěno, aby do řízení přistoupil další účastník na straně žalovaného, a to K., s.r.o., se sídlem v H.-P., D. t. 44/1226, IČ ...
Proti usnesení soudu prvního stupně i proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná podáním doručeným soudu prvního stupně dne 23. května 2003 dovolání, které však nijak neodůvodnila (uvedla pouze, že podává dovolání proti usnesení soudu prvního stupně i odvolacího soudu).
Po podání dovolání – dne 1. 9. 2003 došlo ke změně obchodní firmy žalobce z G., a. s. na Y. C., a. s. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) proto žalobce označil jako Y. C., a. s.
Nejvyšší soud rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §236 odst. 1 o. s. ř.).
Usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočce v Havířově ze dne 15. listopadu 2002 č. j. 113 C 154/2002-40 v této věci není rozhodnutím odvolacího soudu; jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem vyloučen; občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. §10a o. s. ř.).
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o dovolání druhé žalované proti shora označenému usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočce v Havířově zastavil (§243c odst. 1, §104 odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud poté dovolání směřující proti usnesení odvolacího soudu přezkoumal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2001, tj. poté, co nabyl účinnosti zákon č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu vydané po 1. 1. 2001 a po řízení provedeném podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001 (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb.), a dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle §240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b o. s. ř., která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.
Podle §241 odst. 2 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b o. s. ř., která má právnické vzdělání.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Uplatnění dovolacího důvodu podle §241a o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. samo o sobě nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. §242 odst. 3, věta první o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o. s. ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 o. s. ř. soudem řádně vyzván k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení (§241b odst. 3, část druhé věty před středníkem o. s. ř.). Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto (§241b odst. 3, část druhé věty za středníkem o. s. ř.).
Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může odvolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o. s. ř.), se proto stává po uplynutí této lhůty bezpředmětnou. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítnout.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že druhá žalovaná podala u soudu prvního stupně 23. 5. 2003 proti usnesení odvolacího soudu ve dvouměsíční lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. včasné dovolání. V něm ale neuvedla, v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů. Protože dovolatelka nebyla zastoupena advokátem, vyzval ji soud prvního stupně usnesením ze dne 28. května 2003 č. j. 113 C 154/2002-63, aby si ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání sepsané tímto advokátem. Podáním ze dne 12. července 2003 dovolatelka požádala o osvobození o ustanovení zástupce z řad advokátů. Soud prvního stupně jí poté usnesením z 19. srpna 2003 č. j. 113 C 154/2002-77, které nabylo právní moci 10. září 2003, ustanovil k ochraně jejích zájmů v dovolacím řízení zástupce – JUDr. A. K. Od právní moci tohoto usnesení počala druhé žalované běžet dvouměsíční lhůta k doplnění (odstranění vad) dovolání (§241b odst. 3, část druhé věty za středníkem o. s. ř.), jejíž poslední den připadl na 10. listopadu 2003.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu - jak uvedeno výše - lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.) a dovolání druhé žalované doručené soudu prvního stupně 23. 5. 2003 postrádá označení dovolacích důvodů, včetně jejich obsahového vymezení, nelze pro tyto obsahové nedostatky v dovolacím řízení pokračovat. Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, během níž bylo možno vady dovolání odstranit, marně uplynula, Nejvyšší soud dovolání druhé žalované směřující proti usnesení odvolacího soudu - aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 první věty o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2004
JUDr. Zdeněk Des,v.r.
předseda senátu