ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.625.2003.1
sp. zn. 32 Odo 625/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce A. & D., zastoupeného, advokátkou, proti žalované … bance, a.s., zastoupené, advokátem, o zaplacení 1,078.134,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 29 Cm 119/2000, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. února 2003, č.j. 5 Cmo 467/2002-51, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem změnil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2002, č.j. 29 Cm 119/2000-23, tak, že žalobu o zaplacení 1,078.134,- Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I.). Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním ze dne 12. května 2003, které dne 14. května 2003 předal k poštovní přepravě. Jeho přípustnost opřel o ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a důvodnost o ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím odvolacímu soudu vytkl nesprávné právní posouzení věci. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Se zřetelem k době vydání rozsudků soudů obou stupňů se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001.
Podle §240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání této lhůty nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu na č.l. 56, právnímu zástupci žalobce dne 13. března 2003.
Podle ustanovení §57 odst. 2 věty první o. s. ř. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce.
Ve smyslu tohoto ustanovení byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání den 13. květen 2003 (úterý). Dovolání podané žalobcem k poštovní přepravě až dne 14. května 2003 je tedy opožděné.
Nejvyšší soud České proto podané dovolání, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle §243b odst. 5 věty první a §218a o. s. ř. odmítl jako opožděné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce, který podáním opožděného dovolání zavinil jeho odmítnutí, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 11. února 2004
JUDr. Miroslav Gallus, v.r.
předseda senátu