ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.7.2004.1
sp. zn. 32 Odo 7/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně S. z. a m. v., spol. s r.o., zastoupené, advokátem, proti žalované P. S., o zaplacení 78.255,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 13 C 39/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. března 2003, č.j. 10 Co 49/2003-53, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni shora označeným rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. dubna 2002, č.j. 13 C 39/2002-27, ve vyhovujícím výroku ve věci samé tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 70.255,90 Kč s 13,86 % úrokem z prodlení z částky 57.530,40 Kč od 22. září 1998 do 5. února 2002, s 13,86 % úrokem z prodlení z částky 49.530,40 Kč od 6. února 2002 do zaplacení a s 9,69 % úrokem z prodlení z částky 20.725,50 Kč od 16. září 1999 do zaplacení (výrok I.). Odvolací soud dále zrušil rozsudek soudu prvního stupně co do částky 8.000,- Kč a řízení v této části zastavil (výrok II.), zamítl žalobu co do požadovaného úroku z prodlení ve výší 13,86 % z částky 8.000,- Kč od 6. února 2002 do zaplacení (výrok III.), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok IV.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok V.).
Proti rozsudku odvolacího soudu brojila žalovaná včas podáním, jež podle obsahu nemůže než být dovoláním, aniž uvedla, v jakém rozsahu a z jakých důvodů ho napadá. Podle jejího vyjádření ji k jeho podání vedla skutečnost, že odvolací soud rozhodl bez nařízení jednání, ačkoli vzhledem k omluvě žalobkyně očekávala jeho odročení a dále chybný postup žalobkyně, která ji jako fyzicky podnikající osobu nesprávně směšuje s právnickou osobou B. SL, spol. s r.o., která smlouvy na odběr zboží podepsala. Dále namítla nedostatek součinnosti a komunikace ze strany žalobkyně, která s ní jednala pouze prostřednictvím soudu.
Jelikož dovolatelka nebyla při podání dovolání zastoupena advokátem, soud prvního stupně ji usnesením ze dne 10. června 2003, č.j. 13 C 39/2002-58, doručeným dne 20. června 2003 (srov. doručenku u č.l. 57 verte) vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení. V soudem stanovené lhůtě dovolatelka reagovala na výzvu soudu sdělením, že je její právní zástupce na dovolené, a proto ho soudu oznámí v co nejkratším termínu. To však již neučinila.
Se zřetelem k době vydání rozsudků soudů obou stupňů se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b o. s. ř., která za něj jedná, přičemž notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatelky prokazující, předloženy nebyly. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla o procesních následcích nesplnění této podmínky poučena.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje - rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. července 2004
JUDr. Miroslav Gallus,v.r.
předseda senátu