ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.40.2004.1
sp. zn. 33 Odo 40/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Vladimíra Velenského ve věci žalobce JUDr. E. B., advokáta, zastoupeného, advokátkou, proti žalovanému P. S., zastoupenému, advokátem, o zaplacení 19 975 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 124/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2003, č. j. 35 Co 157/2003-68, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 19 975 Kč s příslušenstvím z titulu odměny a náhrady hotových výdajů advokáta za zastupování žalovaného ve věcech, vedených u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 6 C 124/2000 a u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 8 C 40/99.
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 6. srpna 2002, č.j. 22 C 124/2001-49, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 17 600 Kč s 8,5% úrokem od 25. 8. 2001 do zaplacení a zamítl žalobu požadující zaplacení dalších 2 375 Kč s 8,5% úrokem od 25. 8. 2001 do zaplacení. Současně rozhodl o nákladech řízení..
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. června 2003, č. j. 35 Co 157/2003-68, rozsudek soudu prvého stupně v části vyhovující žalobě na zaplacení 17 600 Kč se zde specifikovaným úrokem z prodlení, a ve výroku o nákladech řízení potvrdil. V návaznosti na rozhodnutí ve věci samé rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítal, že pro vady poskytovaných právních služeb došlo mezi ním a žalobcem k uzavření dohody o skončení zastupování, takže žalobci nic nedluží. Požaduje proto, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalovaným) řádně zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 o.s.ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Jak vyplývá z obsahu dovolání, napadá jím žalovaný rozsudek odvolacího soudu ve výroku o věci samé, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně přiznávající žalobci nárok na zaplacení částky 17 600 Kč s příslušenstvím.
Protože dovoláním dotčeným rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém nároku žalobce nepřevyšujícím 20 000 Kč (k příslušenství pohledávky – jak bylo výše uvedeno – se přitom nepřihlíží), je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., a Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) jej bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání (§243b odst. 5, §218 písm. c) o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobci náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. února 2004
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu