ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.613.2003.1
sp. zn. 33 Odo 613/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Vladimíra Velenského ve věci žalobkyně Z. I., s.r.o., zastoupené, advokátem, proti žalovanému V. T., o zaplacení 12 199 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 11 C 1339/99, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. dubna 2003, č. j. 47 Co 572/2002-74, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 29. dubna 2003, č.j. 47 Co 572/2002-74, odmítl odvolání žalovaného proti rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Lounech ze dne 3. února 2000, č.j. 11 C1339/99-20, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 199 Kč se 17% úrokem od 16. 10. 1997 do zaplacení, a jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž rekapituluje důvody, pro které se nemohl zúčastnit jednání u soudu prvního stupně a využít svého práva bránit se proti žalobě, která nebyla podle jeho názoru podána důvodně, a přesto jí bylo soudy v rozporu s již ustálenou judikaturou i názorem Ústavního soudu vyhověno.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s. ř.“. Tak je tomu i v posuzovaném případě, kdy bylo dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů.
Meritornímu rozhodnutí o dovolání žalovaného brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení, který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám takového vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1 věty první a §242 odst. 2 věty druhé o. s. ř. vyplývá, že dovolatel – pokud sám nemá právnické vzdělání – musí být při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1. 7. 1996 advokáty – srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), a navíc, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citovaná ustanovení představují zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal žalovaný dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno a ani tvrzeno, že by sám měl právnické vzdělání. Okresní soud v Lounech proto usnesením ze dne 25. června 2003 č.j. 11 C 1339/99-88 žalovaného správně vyzval k tomu, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a jeho plnou moc založil do spisu s tím, že nebude-li do 15 dnů od doručení této výzvě vyhověno, soud dovolací řízení zastaví. Přestože usnesení soudu prvního stupně bylo dovolateli doručeno 27. června 2003 (srov. §46 odst. 2 o. s. ř.), nedostatek zvláštní podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. neodstranil; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalovaného – aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný, který z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 28. ledna 2004
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu