ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.859.2004.1
sp. zn. 33 Odo 859/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobců A) J. K., zastoupené, advokátem, a B) Ing. K. K., proti žalovaným 1) J. K., a 2) H. K., zastoupené, advokátem, o určení neplatnosti kupních smluv, o určení vlastnického práva k nemovitostem a o uložení povinnosti vrátit dar, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 5 C 908/2000, o dovolání žalobkyně J. K. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. prosince 2003, č. j. 21 Co 331/2003-140, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Benešově rozsudkem ze dne 25. března 2003, č. j. 5 C 908/2000-95, výrokem I. zamítl návrh na určení, že kupní smlouva uzavřená dne 5. 12. 1973 mezi K. K., r. č. … (původním žalobcem), a J. K., r. č., jako prodávajícími a J. K., r. č. …, a H. K., r. č., jako kupujícími, jejímž předmětem byl prodej ideální jedné poloviny domu čp. 8 a pozemků parc. č. 119, 145, 210 a 1080/1 v katastrálním území H., obec H., okres B. (dále jen „předmětné nemovitosti“), je od počátku neplatná, výrokem II. zamítl návrh na určení, že kupní smlouva uzavřená dne 14. 12. 1984 mezi K. K., r. č., a J. K., r. č., jako prodávajícími a J. K., r. č., a H. K., r. č., jako kupujícími, jejímž předmětem byl prodej ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí, je od počátku neplatná, výrokem III. zamítl návrh na určení, že vlastníky předmětných nemovitostí jsou manželé K. K., r. č. …, a J. K., r. č. …, a výrokem IV. zamítl návrh, na uložení povinnosti oběma žalovaným vrátit žalobcům dar, který od nich přijali na základě darovací smlouvy ze dne 5. 12. 1973, jejímž předmětem byly pozemky parc. č. 490, 1092/2, 1092/3, 1092/4 a pozemky zapsané ve zjednodušené evidenci pod č. 491, 1078, 1081/1 a 1092, vše v katastrálním území H., obec H., okres B., a tedy podat návrh Katastrálnímu úřadu v B. na zápis změny vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Výrokem V. rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. prosince 2003, č. j. 21 Co 331/2003-140, rozsudek soudu prvního potvrdil, rozhodl o nákladech odvolacího řízení a řádně poučil účastníky řízení o možnosti podat dovolání.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně J. K. (nezastoupena advokátem) dovolání, které následně doplnila prostřednictvím advokáta, jenž jí byl soudem ustanoven. Přípustnost dovolání dovozovala z §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. a s výslovným odkazem na dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. napadla správnost závěru odvolacího soudu, že kupní smlouvy ze dne 5. 12. 1973 a 14. 12. 1984 a darovací smlouva ze dne 5. 12. 1973 jsou platnými právními úkony. Rozsudek odvolacího soudu navrhla zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění – dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno osobou k tomu oprávněnou - účastnicí řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.) řádně zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), shledal, že nejsou splněny podmínky pro jeho věcné projednání podle občanského soudního řádu, neboť bylo podáno opožděně.
Podle §240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyni J. K. (v tu dobu nezastoupené zástupcem) byl rozsudek odvolacího soudu doručen do vlastních rukou dne 21. 1. 2004 (viz dodejka na čl. 146 verte spisu). Od uvedeného dne, tj. od 21. 1. 2004, počala plynout dvouměsíční dovolací lhůta, jejíž poslední den s přihlédnutím k §57 odst. 2 větě první a větě druhé o. s. ř. připadl na pondělí 22. 3. 2004. Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu, které bylo dáno k poštovní přepravě teprve dne 24. 3. 2004 a doručeno Okresnímu soudu v Benešově dne 25. 3. 2004, je tak dovoláním evidentně opožděným.
Dovolací soud proto z výše uvedených důvodů pozdě podané dovolání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat (§243b odst. 5 věta první a §218a o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., za stavu, kdy žalovaným podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli právo proti žalobkyni, která procesně zavinila, že její dovolání bylo odmítnuto.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. září 2004
JUDr. Blanka Moudrá, v.r.
předsedkyně senátu