ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.105.2004.1
sp. zn. 4 Tz 105/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 7. července 2004 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. B., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 1 T 80/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 1 T 80/2002, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. ř. a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. B.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Zlíně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Samosoudce Okresního soudu ve Zlíně vydal dne 29. 3. 2002 pod sp. zn. 1 T 80/2002, trestní příkaz, jímž byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 19. 3. 2002 kolem 10. 40 hod. v O., okres Z. na sídlišti T. v supermarketu A. spolčenosti A. C. r., a.s. Ř. u P. vzal z vystaveného zboží 1 kus slazeného mléka Pikao a l kus slazeného mléka Piknik, vše v úhrnné hodnotě 31, 80 Kč, zboží ukryl v oděvu a po projití prostorem pokladen byl zadržen pracovníkem ostrahy supermarketu a odcizené zboží bylo vráceno zpět do prodeje, přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že byl odsouzen pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. 4 T 62/2001 pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin.
Za to byl obviněnému uložen podle §247 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř., za použití §45odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Podle §57a odst. 1 tr. zák. též trest zákazu pobytu v okrese Zlín na dobu tří let.
Trestní příkaz byl státnímu zástupci doručen dne 6. 5. 2002, obviněnému P. B. dne 20. 9. 2002, a protože žádná z oprávněných osob proti němu nepodala v zákonné lhůtě odpor, nabyl trestní příkaz právní moci dne 1. 10. 2002.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. B. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 6 tr. ř.
Okresní soud ve Zlíně v posuzované trestní věci postupoval při ukládání trestu nezákonně pokud uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, přičemž nezohlednil, že v době, kdy tento druh trestu v uvedené výměře uložil, neměl obviněný nic vykonáno z trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin, který mu byl uložen pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. 4 T 62/2001. Součet obou nevykonaných trestů obecně prospěšných prací tak činí 450 hodin, ač zákon v ustanovení §45a odst. 1 tr. zák stanoví nejvyšší možnou výměru tohoto druhu trestu jen 400 hodin.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky ( dále jen Nejvyšší soud ) vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným trestním příkazem byl v neprospěch obviněného P. B. porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedený trestní příkaz zrušil, současně také i všechna další rozhodnutí, která na zrušený trestní příkaz obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Podle ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. může sou trest obecně prospěšných prací uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Nejvyšší soud konstatuje, že v posuzované trestní věci se samosoudce Okresního soudu ve Zlíně těmito zákonnými ustanoveními důsledně neřídil.
Především je třeba konstatovat, že ač Okresní soud ve Zlíně ve výroku o vině napadeného trestního příkazu v souvislosti s užitím zákonného znaku §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. „byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen“ cituje trestní příkaz Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 4 T 62/2001, a zmiňuje také trest obecně prospěšných prací ve výši 150 hodin, který byl tímto trestním příkazem uložen, nevyvodil z tohoto zjištění žádné další závěry v souvislosti s vlastním rozhodováním o trestu. Pokud totiž hodlal opět uložit trest obecně prospěšných prací, musel především zjistit, zda obviněný tento předchozí trest již zcela, případně zčásti vykonal, neboť jednak musel zohlednit ustanovení §45a odst. 1 tr. zák., jež mu umožňovalo uložit takovýto trest v maximální výměře 400 hodin, a jednak musel respektovat výše citované ustanovení §36 tr. zák. Z obsahu trestního spisu je však zřejmé, že mezi nápadem návrhu na potrestání - dne 26. 3. 2002 - a dnem vydání trestního příkazu – 29. 3. 2002 – neučinil samosoudce žádné úkony, které by k zjištění této skutečnosti směřovaly. Zákonným předpokladem k vydání trestního příkazu podle §314e odst. 1 tr. ř. je spolehlivé zjištění skutkového stavu. Pod tento pojem je nutno zahrnout i objasnění okolností, jež mají vzhledem k osobě pachatele význam z hlediska stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry. Uvedená podmínka nebyla splněna pokud nebyl opatřen buď příslušný trestní spis Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 4 T 62/2001 o předchozím odsouzení, nebo alespoň zpráva o stavu výkonu trestu z tohoto odsouzení. Samosoudce Okresního soudu ve Zlíně tak provedl nedostatečná skutková zjištění ve vztahu k úvahám o účelu trestu podle §23 odst. 1 tr. zák. a jeho výměře podle §31 odst. 1 tr. zák., přičemž důsledkem těchto nedostatečně provedených zjištění byl posléze stav, kdy byly obviněnému uloženy postupně tresty obecně prospěšných prací v celkové výměře 450 hodin, ač trestní zákon takovouto výši trestu nedovoluje. Uložený trest je pak ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost, neboť je trestem uloženým ve výměře nad horní hranicí trestní sazby.
Vzhledem k uvedeným zjištěním poté Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 1 T 80/2002, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení, jež mu předcházelo v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. B. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, stejně jako i všechna další rozhodnutí, která na tento trestní příkaz obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc poté podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Zlíně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
V novém řízení pak samosoudce doplní dokazování vyžádáním zprávy Probační a mediační služby ČR, středisko Karviná- Havířov, zda obviněný trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 4 T 62/2001, vykonal zcela či zčásti, opatří si také uvedený trestní spis, jakož i nový opis rejstříku trestů obviněného, a teprve poté vyhodnotí obsah těchto nově provedených důkazů společně s důkazy, jež jsou již v trestním spise fixovány, a může dojít k přesvědčivým závěrům o druhu a výši ukládaného trestu. Ve svých úvahách však bude významně limitován ustanovením §273 tr. ř., v němž je obsažen zákaz reformationis in peius, tudíž novým rozhodnutím nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.
Podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. července 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á