ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.113.2004.1
sp. zn. 4 Tz 113/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. července 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. O. proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zákona a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu v neprospěch obviněného P. O.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený výrok rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Karlových Varech se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 4. 1999, sp. zn. 7 T 63/99, byl obviněný ml. P. O. uznán vinným pokračujícími trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona, poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zákona a porušování domovní svobody podle §238 odst.1 odst. 2 tr. zákona, jichž se dopustil dílčími útoky popsanými ve výroku rozsudku v době od konce měsíce června 1998 do 12. 12. 1998, za což byl podle §238 odst. 2, §35 odst.1, §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 160 hodin. Rozsudek nabyl právní moci dne 21. 5. 1999. Výkon trestu obecně prospěšných prací byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. 5. 1999, sp. zn. 7 T 63/99, z něhož vykonal 62 hodin a zbývá mu vykonat 98 hodin.
Trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001, byl obviněný P. O. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zákona, kterého se dopustil jednáním ze dne 24. 3. 2001, za což byl podle §202 odst. 1 tr. zákona s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. řádu odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 26. 7. 2001 a právní moci nenabyl, neboť byl napaden odporem, který podal obviněný. Ve věci bylo nařízeno hlavní líčení a rozsudkem ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001, byl obviněný P. O. podle §202 odst. 1, §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Rozsudek nabyl právní moci dne 21. 11. 2001.
Kromě shora uvedených odsouzení byl obviněný P. O. trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 1. 2000, sp. zn. 3 T 181/99, uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zákona, kterého se dopustil jednáním ze dne 13. 10. 1999, za což byl podle §247 odst. 1, §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zákona s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. řádu odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 13. 1. 2000 a právní moci nabyl dne 22. 1. 2000. Trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 5. 2000, sp. zn. 5 T 73/2000, byl obviněný P. O. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zákona, kterého se dopustil jednáním ze dne 20. 12. 1999, za což byl podle §247 odst. 1, §35 odst. 2, §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zákona s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. řádu odsouzen k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 19. 6. 2000 a právní moci nabyl dne 28. 6. 2000. Výkon trestu obecně prospěšných prací byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 9. 2000, sp. zn. 5 T 73/2000 a trest dne 30. 4. 2001 vykonal.
Proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Karlových ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. O. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresnímu soudu v Karlových Varech před vydáním napadeného rozsudku nic nebránilo vyžádat aktualizovaný opis rejstříku trestů obviněného, zjistit jeho předchozí odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 4. 1999, sp. zn. 7 T 63/99, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 160 hodin, jakož i skutečnost, že obviněný uloženou sankci pouze z části vykonal.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. řádu, že rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. O. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §36 tr. zákona platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
V případě projednávané trestní věci byl obviněný P. O. nejprve odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 4. 1999, sp. zn. 7 T 63/99, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 160 hodin (vykonal 62 hodin a zbývá mu vykonat 98 hodin) a poté byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 400 hodin.
Jak vyplývá z vyjádření Probační a mediační služby ČR, střediska Karlovy Vary, ze dne 12. 3. 2002, v době, kdy byl vydán napadený rozsudek, tj. ke dni 21. 11. 2001, obviněný P. O. z trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 4. 1999, sp. zn. 7 T 63/99, vykonal 62 hodin a zbývá mu vykonat 98 hodin.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému P. O. rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001, ve výměře 400 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 4. 1999, sp. zn. 7 T 63/99, přesahoval právě o 98 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zákona ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 6 T 74/2001 dále vyplývá, že Okresní soud v Karlových Varech v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, a to zejména trestní spis Okresního soudu v Karlových Varech týkající se předchozí trestné činnosti obviněného P. O. Okresní soud v Karlových Varech tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným rozsudkem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu v neprospěch obviněného P. O.
Podle §266 odst. 2 tr. řádu lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. řádu.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 98 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 6 T 74/2001, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zákona a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu v neprospěch obviněného P. O., podle §269 odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Karlových Varech, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž při rozhodování o trestu obviněného P. O. aby respektoval zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zákona. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného P. O., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. řádu).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. července 2004
Předseda senátu:
JUDr. J. P.
Vypracoval:
JUDr. P. Š.