ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.114.2004.1
sp. zn. 4 Tz 114/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. července 2004 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Z. K., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. 2 T 163/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. 2 T 163/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného Z. K.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Zlíně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný Z. K. byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. 2 T 163/2003, který nabyl právní moci dne 14. 11. 2003, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že ve Z. dne 16. 7. 2003 kolem 12. 30 hodin odcizil v supermarketu K. na V. 23 kusů krému značky Nivea Soft, 4 kusy sprchového gelu značky Dove, 10 kusů sprchového gelu značky Adidas, 1 kus ledvinky, 1 bermudy a černý batoh v celkové hodnotě 3 632,20 Kč ke škodě firmy K. Česká republika, v. o. s. P. 4, a tohoto jednání se dopustil poté, co byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 7 T 16/2003, odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák.
Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného Z. K. Napadeným trestním příkazem byl podle jeho názoru porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že obviněný K., ještě než mu byl uložen trest obecně prospěšných prací napadeným trestním příkazem, byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne 31. 1. 2003, sp. zn. 7 T 16/2003, a to pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 1. 2003, sp. zn. 7 T 1/2003. S výkonem tohoto trestu obviněný nezapočal.
Okresní soud ve Zlíně měl při vydání trestního příkazu dne 28. 8. 2003, sp. zn. 2 T 163/2003, k dispozici opis rejstříku trestů obviněného, v němž bylo řádně vyznačeno i předchozí odsouzení obviněného Okresním soudem v Olomouci pod sp. zn. 7 T 16/2003 k trestu 200 hodin obecně prospěšných prací. Okresní soud ve Zlíně však tuto informaci řádně podle §2 odst. 6 tr. ř. nevyhodnotil a při ukládání trestu k ní nepřihlédl. Rovněž tak nerespektoval ustanovení §36 a 45a odst. 1 tr. zák. Díky tomuto pochybení bylo obviněnému uloženo v rozporu se zákonem celkem 600 hodin obecně prospěšných prací.
V závěru podané stížnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. 2 T 163/2003, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. a v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného Z. K. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu a následně navrhl, aby bylo postupováno podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Z předloženého spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 7 T 16/2003 bylo zjištěno, že obviněný Z. K. byl odsouzen trestním příkazem jmenovaného soudu ze dne 31. 1. 2003, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2003, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 16. 1. 2003 kolem 8. 30 hodin v O., na ulici H. L., v prodejně T., odcizil z vystaveného zboží dvě lahve alkoholického nápoje zn. Fernet o objemu 1 litr, kdy uvedené zboží uschoval do kapes bundy a prošel kolem pokladen bez zaplacení, čímž způsobil firmě J., spotřební družstvo Č. B., škodu v celkové výši 406,- Kč, a takto jednal, ačkoliv byl dne 28. 10. 2001 propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody v délce 4 měsíců, ke kterému byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 7. 2000, sp. zn. 7 T 88/2000, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e ) tr. zák. Za uvedený trestný čin mu byl uložen souhrnný trest ve výměře 200 hodin obecně prospěšných prací za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 1. 2003, sp. zn. 7 T 1/2003. Z přípisu Probační a mediační služby středisko Olomouc ze dne 6. 8. 2003 vyplývá, že toho dne se dostavil na středisko PMS obviněný Z. K. a sdělil, že je stíhán pro další rozsáhlou trestnou činnost, přičemž na polovinu měsíce září 2003 je v této souvislosti nařízeno hlavní líčení. Proto bylo přijato stanovisko, že středisko PMS nebude t. č. projednávat s obviněným K. podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací.
Ze spisového materiálu Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 2 T 163/2003 Nejvyšší soud zjistil, že z opisu rejstříku trestů obviněného na č. l. 22 - 24 ze dne 17. 7. 2003 bylo jeho odsouzení k trestu obecně prospěšných prací Okresním soudem v Olomouci pod sp. zn. 7 T 16/2003 zřejmé. Okresní soud ve Zlíně se tedy o předchozím odsouzení obviněného k trestu obecně prospěšných prací dozvěděl, přesto si příslušný spis nevyžádal a ani dotazem na probační a mediační službu nezkoumal, zda obviněný K. již předchozí trest tohoto druhu vykonal.
Bylo totiž jednoznačnou povinností Okresního soudu ve Zlíně při projednávání věci sp. zn. 2 T 163/2003 v souvislosti s ukládáním trestu zkoumat, kolik hodin z trestu 200 hodin obecně prospěšných prací z předcházejícího výše uvedeného odsouzení má obviněný k datu rozhodování v trestní věci sp. zn. 2 T 163/2003 vykonáno, neboť podle §36 věty první tr. zák., jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá-li mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zák. je výměra trestu obecně prospěšných prací stanovena v rozsahu od 50 do 400 hodin. V přezkoumávaném případě došlo v důsledku nedbalého postupu okresního soudu k porušení obou výše citovaných zákonných ustanovení, jelikož postupně uloženými tresty obecně prospěšných prací ve výměře 200 a 400 hodin, aniž první z nich obviněný zcela vykonal, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu (400 hodin), jíž bylo nutné respektovat. V tomto ohledu tedy okresní soud rozhodoval na základě neúplných důkazů a tím i nedostatečně zjištěného skutkového stavu ( viz §2 odst. 5, 6 tr. ř. )
Nejvyšší soud proto na základě shora uvedeného podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. 2 T 163/2003, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného Z. K. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud tento trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, jakož zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem k této změně pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. byla věc přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně, aby ji v potřebném rozsahu v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu znovu projednal a rozhodl. To znamená, že v případě obviněného rozhodne opětovně o vině a trestu a to při respektování všech ustanovení trestního zákona a trestního řádu, když nebude moci opomenout též obsah rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 9. 2003, sp. zn. 7 T 149/2003, který je založen na č. l. 32 a dalších ve spisu téhož soudu sp. zn. 7 T 16/2003. Předmětný spis bude nutné si vyžádat a vzít jej v úvahu v dalším řízení a rozhodování. Okresní soud ve Zlíně musí mít též na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného, a že je povinen se řídit též ustanovením §270 odst. 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. července 2004
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c