ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.132.2004.1
sp. zn. 4 Tz 132/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 31. 8. 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. D., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zákona a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu v neprospěch obviněného J. D.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Náchodě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Nymburce ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. 3 T 216/2002, byl obviněný J. D. uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1 tr. zákona, jehož se dopustil jednáním dne 29. 4. 2002, za což byl podle §238 odst. 1 tr. zákona za použití §45 odst. 1 tr. zákona a §45a odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Obviněnému J. D. byl trestní příkaz doručen dne 30. 5. 2002 a právní moci nabyl dne 8. 6. 2002. Výkon trestu obecně prospěšných prací byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. 3. 2003, sp. zn. Nt 832/2002. Trest dosud nezačal vykonávat.
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2003, sp. zn. 3 T 214/2002, byl obviněný J. D. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zákona, jehož se dopustil jednáním dne 29. 6. 2002, za což byl podle §247 odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců a pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Proti rozsudku podal obviněný J. D. odvolání a Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. 10 To 87/2003, napadený rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové zrušil ve výroku o trestu a za použití §247 odst. 1, §45 odst. 1 a §45a odst. l tr. zákona obviněnému J. D. uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Výkon trestu obecně prospěšných prací dosud nebyl obviněnému nařízen.
Trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, byl obviněný J. D. uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1 tr. zákona, jehož se dopustil jednáním dne 16. 2. 2003, za což byl podle §238 odst. 1 tr. zákona za použití §45 odst. 1 tr. zákona a §45a odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Obviněnému J. D. byl trestní příkaz doručen dne 17. 7. 2003 a právní moci nabyl dne 26. 7. 2003. Výkon trestu obecně prospěšných prací dosud nebyl obviněnému nařízen.
Konečně rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 5 T 113/2003, byl obviněný J. D. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zákona, jehož se dopustil jednáním dne 2. 4. 2003, za což byl podle §247 odst. 2 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců a pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Proti rozsudku podal obviněný J. D. odvolání a Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. 11 To 373/2003, napadený rozsudek Okresního soudu v Kladně zrušil ve výroku o trestu a za použití §247 odst. 2 tr. zákona obviněnému J. D. uložil trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců a pro výkon trestu ho zařadil do věznice s ostrahou.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. D. Vytkl v ní, že zákon byl napadeným trestním příkazem porušen v ustanovení §36 a §45a odst.1 tr. zákona a v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Náchodě si při vydávání trestního příkazu ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, neověřil, že již dříve trestním příkazem Okresního soudu v Nymburce ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. 3 T 216/2002, který nabyl právní moci dne 8. 6. 2002, byl obviněnému J. D. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který nebyl vykonán, a rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2003, sp. zn. 3 T 214/2002, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. 10 To 87/2003, byl obviněnému J. D. uložen další trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který rovněž nebyl vykonán. Zmíněné odsouzení Okresním soudem v Nymburce bylo součástí spisového materiálu, který měl samosoudce k dispozici a nic mu nebránilo vyžádat aktualizovaný opis z rejstříku trestů.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. řádu, že trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. D. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. řádu zrušil napadený trestní příkaz a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. Přihlédl i k vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, pokud mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla stížností pro porušení zákona podána a dospěl k závěru, že zákon byl porušen i z jiných důvodů než je v mimořádném opravném prostředku konstatováno.
Podle §36 tr. zákona platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zákona může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle §45a odst. 1, věty prvé, tr. zákona, trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle §2 odst. 5 tr. řádu orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. řádu hodnotí orgány činné v trestním řízení důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Nejvyšší soud konstatuje, že uvedenými zákonnými ustanoveními se Okresní soud v Náchodě při vydání trestního příkazu ze dne 11.7.2003, sp.zn. 2 T 89/2003 a rozhodování o trestu důsledně neřídil.
Ve shodě s podanou stížností pro porušení zákona Nejvyšší soud zjistil, že Okresní soud v Náchodě pochybil při ukládání trestu obecně prospěšných prací.
V projednávané trestní věci byl obviněný J. D. nejprve odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Nymburce ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. 3 T 216/2002, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2003, sp. zn. 3 T 214/2002, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. 10 To 87/2003, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 250 hodin.
Jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v Nymburce, sp. zn. 3 T 216/2002, obviněnému J. D. byl výkon trestu obecně prospěšných prací nařízen usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. 3. 2003, sp. zn. Nt 832/2002. Trest dosud nezačal vykonávat. V případě odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2003, sp. zn. 3 T 214/2002, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2003, sp.zn. 10 To 87/2003 a trestního příkazu Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, nebyly uložené tresty obecně prospěšných prací dosud vůbec nařízeny.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému J. D. trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, ve výměře 250 hodin spolu s dosud nevykonanými tresty obecně prospěšných prací již dříve pravomocně uloženými jak trestním příkazem Okresního soudu v Nymburce, sp.zn. 3 T 219/2002, ve výměře 200 hodin, tak rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové, sp.zn. 3 T 214/2002, ve výměře 200 hodin přesahoval o 250 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Náchodě trestním příkazem ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zákona a §45a odst. 1 tr. zákona ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 2 T 89/2003 se podává, že Okresní soud v Náchodě v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, a to zejména trestní spisy Okresního soudu v Nymburce a Okresního soudu v Hradci Králové týkající se předchozí trestné činnosti obviněného J. D. Okresní soud v Náchodě tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu v neprospěch obviněného J. D.
Je zřejmé, že všechna porušení zákona, která Nejvyšší soud zjistil na základě důvodů uvedených v podané stížnosti pro porušení zákona, se týkají výhradně výroku o trestu napadeného trestního příkazu. Podle §266 odst. 2 tr. řádu však lze proti výroku o trestu podat stížnost pro porušení zákona jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. řádu.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 250 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 7. 2003, sp. zn. 2 T 89/2003, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zákona a v řízení předcházejícím v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu v neprospěch obviněného J. D.
Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. řádu (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. řádu bylo přikázáno Okresnímu soudu v Náchodě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž při rozhodování o trestu obviněného J. D. aby respektoval zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zákona. Při svém rozhodování nesmí opomenout též obsah rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 5T 113/2003, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. 11 To 373/2003. Předmětný spis bude nutno vyžádat a vzít jej v úvahu v dalším řízení a rozhodování ( §35 odst. 2 tr. zákona ).
Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. D., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. řádu).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2004
Předseda senátu:
JUDr. J. P.
Vypracoval:
JUDr. P. Š.