ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.146.2004.1
sp. zn. 4 Tz 146/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 31. srpna 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. B., proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 28 T 16/98 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 28 T 16/98, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §334 odst. 1 tr. řádu a §38 odst. 1 tr. zákona v neprospěch obviněného V. B.
Citované usnesení se zrušuje ve výroku pod bodem I., kterým bylo rozhodnuto o započtení vazby obviněného V. B. od 22. 3. 1996 – 19.30 hodin do 6. 8. 1996 do trestu odnětí svobody, jenž mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 28 T 16/98, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 3 To 131/2001. Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 28 T 16/98, byl obviněný V. B. uznán vinným dvojnásobným trestným činem podvodu podle §250 odst.1, odst. 4 tr. zákona, ve znění zákona č. 290/93 Sb., účinného do 31. 12. 1997 a trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákona. Za to byl odsouzen podle §250 odst. 4 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zákona trest zákazu činnosti na dobu sedmi roků, a to zákazu podnikatelské činnosti s předměty podnikání tak, jak jsou jednotlivě uvedeny ve výroku citovaného rozsudku.
K odvolání obviněného V. B. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 3 To131/2001, napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a sám nově rozhodl tak, že obviněného V. B. uznal vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona, trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 2 tr. zákona a trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 2 tr. zákona. Za to byl odsouzen podle §250 odst. 4 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti roků. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zákona trest zákazu činnosti na dobu sedmi roků, a to ve stejném rozsahu jako mu byl uložen rozsudkem krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.
Dovolání obviněného V. B. bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 1. 2003, sp. zn. 11 Tdo 1067, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítnuto.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 28 T 16/98, bylo ve věci obviněného V. B. rozhodnuto:
I.Podle §38 odst. 1 tr. zákona a §334 odst. 1 tr. řádu o započtení vazby obviněnému od 22. 3. 1996 – 19.30 hodin do 6. 8. 1996 do trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 28 T 16/98, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 3 To 131/2001.
II.Podle §152 odst. 1 písm. a) tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost nahradit státu náklady spojené s výkonem vazby.
Citované usnesení nabylo právní moci dne 8. 10. 2002.
Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. B.
V písemném zdůvodnění mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti namítá, že počátek započítávané vazby byl krajským soudem chybně vymezen. V této souvislosti poukazuje na příslušné listinné důkazy ve spisovém materiálu. Zdůrazňuje, že usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 28 T 16/98, došlo k vadnému započtení vazby do uloženého trestu odnětí svobody, na což byl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci upozorněn zprávou věznice Heřmanice a rovněž vyšší soudní úřednicí Okresního soudu v Karviné. Na tato sdělení Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením ze dne 16.9.2003, sp.zn. 28 T 16/98, reagoval tak, že obviněnému V. B. do trestu odnětí svody započítal další dva dny, které obviněný strávil skutečně ve vazbě, a to od 6. 8. 1996 do 8. 8. 1996 – 15.30 hodin. Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost a Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. 2. 2004, sp.zn. 3 To 124/2003, podle §149 odst. 1 tr. řádu napadené usnesení zrušil.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 28 T 16/98, byl v neprospěch obviněného V. B. porušen zákon, a to v ustanoveních §334 odst. 1 tr. řádu a §38 odst. 1 tr. zákona. Dále aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. řádu napadené usnesení zrušil. Současně aby zrušil další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení, napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Nejvyšší soud předně přezkoumal výrok pod bodem I. napadeného usnesení a zjistil, že krajský soud v tomto případě nepostupoval důsledně podle zákona, jak důvodně namítá i ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona.
Podle §334 odst. 1 tr. řádu o započítání vazby a trestu rozhodne předseda senátu usnesením, a to zpravidla zároveň s nařízením výkonu trestu. Vazba se započítává podle stavu ke dni nařízení výkonu trestu, a to od doby , kdy osobní svoboda obviněného byla omezena.
Podle §38 odst. 1 tr. zákona jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, započítá se mu doba strávená ve vazbě do uloženého trestu, popř. do trestu úhrnného nebo souhrnného, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné.
Krajský soud správně shledal, že jsou dány všechny zákonné podmínky pro započtení vazby obviněnému do pravomocně uloženého trestu odnětí svobody. Obviněný byl usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 3. 1996, sp.zn. 9 Nt 758/96, vzat do vazby s tím, že se vazba započítává od 22. 3. 1996 od 19.30 hodin. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 29. 7. 1996, sp. zn. 9 Nt 954/96, bylo rozhodnuto o propuštění obviněného V. B. z vazby na svobodu za současného přijetí písemného slibu obviněného. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 8. 1996. Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci chybně stanovil dobu započtení vazby od 22. 3. 1996 – 19.30 hodin do 6. 8. 1996, když v tomto směru nesprávně vycházel z usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 29. 7. 1996, sp. zn. 9 Nt 954/96. Ze zprávy vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Karviné ze dne 19. 5. 2003, jakož i věznice Heřmanice ze dne 27. 8. 2003 vyplývá, že obviněný byl skutečně propuštěn z vazby na svobodu až dne 8. 8. 1996 v 15.30 hodin.
Na základě těchto zjištění Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením ze dne 16. 9. 2003, sp. zn. 28 T 16/98, rozhodl tak, že obviněnému V. B. do trestu odnětí svody, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 28 T 16/98, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 3 To 131/2001, započítal vazbu od 6. 8. 1996 do 8. 8. 1996 – 15.30 hodin.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost v níž namítal mimo jiné, že ve vazbě strávil 4 a ½ měsíce a nikoliv pouze dva dny.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 3 To 124/2003, podle §149 odst. 1 tr. řádu napadené usnesení zrušil s odůvodněním, že dodatečné započítání vazby, tedy náprava vadného pravomocného usnesení nepřichází v úvahu s ohledem na překážku věci rozhodnuté. Chybné pravomocné rozhodnutí lze napravit pouze mimořádným opravným prostředkem, a to stížností pro porušení zákona.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti je nepochybné, že v daném případě bylo nutno ve smyslu §334 odst. 1 tr. řádu rozhodnout podle §38 odst. 1 tr. zákona o započtení vazby obviněného V. B. do trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 28 T 16/98, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 3 To 131/2001, a to od 22. 3. 1996 – 19.30 hodin do 8. 8. 1996 do 15.30 hodin. V důsledku zmíněného pochybení byl obviněný nedůvodně znevýhodněn, a proto byl zákon porušen v jeho neprospěch.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 dost. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 28 T 16/98, byl porušen zákon v ustanoveních §334 odst. 1 tr. řádu a §38 odst. 1 tr. zákona v neprospěch obviněného V. B. Dále podle §269 odst. 2 toto usnesení zrušil ve výroku pod bodem I., kterým bylo rozhodnuto o započtení vazby obviněného V. B. od 22. 3. 1996 – 19.30 hodin do 6. 8. 1996 do trestu odnětí svobody, jenž mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 28 T 16/98, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 3 To 131/2001. Současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále Nejvyšší soud podle §270 odst. 1 tr. řádu Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Úkolem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci bude po vrácení trestního spisu bezodkladně rozhodnout o započtení vazby obviněnému V. B. do trestu odnětí svobody pravomocně uloženému výše konstatovanými rozsudky. Závěrem a pouze pro úplnost lze připomenou, že ve smyslu ustanovení §270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není stížnost pro porušení zákona přípustná.
V Brně dne 31. srpna 2004
Předseda senátu:
JUDr. J. P.
Vypracoval:
JUDr. P. Š.