infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.09.2004, sp. zn. 4 Tz 150/2004 [ rozsudek / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.150.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.150.2004.1
sp. zn. 4 Tz 150/2004 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. září 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Juraje Malika a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného M. L., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 9. 4. 2003, čj. 6 T 114/2003-94, a rozhodl podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř., takto: Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 9. 4. 2003, čj. 6 T 114/2003-94, byl v ustanoveních §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., porušen zákon v neprospěch obviněného M. L. Tento trestní příkaz se v celém rozsahu zrušuje. Dále se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Chomutově se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Ve výroku citovaným trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově byl obviněný M. L. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák. na tom skutkovém základě, že v době od 17.00 hod. dne 25. 3. 2002 do 8.00 hod. dne 27. 3. 2002, na parkovišti před vrátnicí firmy T. v T., demontoval a odcizil ze zde zaparkovaného osobního automobilu tov. zn. Peugeot, 4 ks hliníkových disků zn. Peugeot s pneumatikami zn. Kleber, čímž způsobil majiteli automobilu R. T. škodu ve výši 14.064,-Kč, dále že v době od 5.30 hod. do 13.15 hod. dne 27. 3. 2002, na parkovišti D. T., demontoval a odcizil ze zde zaparkovaného osobního vozu tov. zn. Toyota Corola, 4 ks elektronových disků s pneumatikami v hodnotě 16.000,-Kč a 16 ks zajišťovacích matic v hodnotě 1.000,?Kč, čímž způsobil majiteli J. Š. škodu ve výši 15.296,-Kč, a dále v době od 6.30 hod. do 11.45 hod. dne 23. 5. 2002 v P., na parkovišti E. I., okr. Ch., demontoval a odcizil z tam zaparkovaného osobního automobilu tov. zn. Škoda Felicia, 4 ks elektronových disků zn. ARTEC v hodnotě 8.000,-Kč a 2 ks pneumatik zn. MATADOR v hodnotě 1.400,-Kč, přičemž tímto jednáním způsobil poškozenému P. T. škodu ve výši 12.200,-Kč, a to přesto, že byl pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 14. 3. 2001, sp. zn. 5 T 140/2000, za dva pokusy trestného činu krádeže podle §8 odst. 1, §247 odst. 1, písm. e) tr. zák, §8 odst. 1, §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 2 roků, za současného zrušení výroku o trestu v trestním příkazu OS Plzeň-sever ze dne 26. 9. 2000, čj. 1 T 147/2000-46. Za to mu byl podle §247 odst. 2 tr. zák., s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. za použití §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák., uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému R. T. škodu ve výši 14.064,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený R. T. se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 10. 10. 2003. Proti tomuto pravomocnému trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. L. Okresnímu soudu v Chomutově vytýká, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení předcházejícím v §2 odst. 5 tr. ř. Ministr spravedlnosti uvádí, že Okresní soud v Chomutově pochybil při ukládání trestu napadeným trestním příkazem, když vycházel z opisu rejstříku trestů, který byl vyhotoven již dne 3. 7. 2002. V důsledku toho nezjistil, že obviněnému byl trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 3. 2. 2003, sp. zn. 3 T 8/2003, uložen trest obecně prospěšných prací v trvání 350 hodin, který nezačal vůbec vykonávat, přičemž záznam o tomto trestu by opis rejstříku trestů, vyžádaný před vydáním trestního příkazu, zcela určitě obsahoval, neboť porozsudková agenda u Okresního soudu v Klatovech byla vyhotovena již dne 27. 2. 2003. Okresní soud v Chomutově uložením tohoto trestu bez zřetele k ustanovení §36 tr. zák. překročil nejvyšší možnou výměru trestu obecně prospěšných prací, která je stanovena v §45a odst. 1 tr. zák. v maximální výměře 400 hodin. Okresní soud v Chomutově měl podle ministra spravedlnosti zároveň porušit zákon i v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. tím, že obviněnému neuložil souhrnný trest, ačkoliv jej odsuzoval za skutky spáchané dříve (25. 3., 27. 3. a 23. 5. 2002) než mu byl doručen trestní příkaz (13. 2. 2003) v jeho trestní věci vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 3 T 8/2003. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon ve vytýkaném rozsahu v neprospěch obviněného M. L., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. V písemném vyjádření ze dne 7. 9. 2004 se obhájce obviněného M. L. ztotožnil s názory a závěry podané stížnosti pro porušení zákona a navrhl, aby Nejvyšší soud napadený trestný příkaz zrušil a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl. Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí. Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším. Podle §36 věty první tr. zák., jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1, věty prvé, tr. zák. trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin. Citovanými ustanoveními trestního zákona a trestního řádu se Okresní soud v Chomutově neřídil. Při vydání napadeného trestního příkazu již existoval trestní příkaz Okresního soudu v Klatovech ze dne 3. 2. 2003, čj. 3 T 8/2003-128, který byl doručen obviněnému dne 13. 2. 2003, tedy později než bylo pácháno jednání (25. 3., 27. 3. a 23. 5. 2002), za které byl obviněný odsouzen napadeným trestním příkazem. Zmíněným trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech byl obviněnému M. L. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin, který podle zprávy Probační a mediační služby ČR - střediska Karlovy Vary ze dne 8. 3. 2004 v době vydání napadeného trestního příkazu nebyl ani zčásti vykonán. Jak již zmínila stížnost pro porušení zákona Okresní soud v Chomutově si neobstaral aktuální opis rejstříku trestů a vycházel z opisu rejstříku trestů ze dne 3. 7. 2002. Vzhledem ke skutečnosti, že porozsudková agenda u Okresního soudu v Klatovech v trestní věci pod sp. zn. 3 T 8/2003 byla vyhotovena již dne 27. 2. 2003, je zřejmé, že pokud by si byl samosoudce Okresního soudu v Chomutově vyžádal nový opis rejstříku trestů, mohl zjistit nejen toto nové odsouzení, ale z následně zapůjčeného trestního spisu i to, že dříve uložený trest obecně prospěšných prací nebyl ještě vykonán. Uložením dalšího trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, bez přihlédnutí k výše uvedeným skutečnostem, byl porušen zákon v neprospěch obviněného nejen v tom smyslu, že mu nebyl uložen souhrnný trest, ačkoli k tomu byly splněny zákonné podmínky §35 odst. 2 tr. zák., ale navíc tím, že celkovým součtem hodin obecně prospěšných prací byla překročena maximálně přípustná výměra tohoto trestu, vyplývající z ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Došlo tak k uložení trestu, který je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Stížnost pro porušení zákona byla proto shledána podle §266 odst. 2 tr. ř. přípustnou, i když byla podána jen proti výroku o trestu. Při vydání napadeného trestního příkazu nebyly ze strany Okresního soudu Chomutově dodrženy požadavky, vyplývající z ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. na provedení všech dostupných důkazů, když požadavek na řádné zjištění skutkového stavu a odpovědné zhodnocení důkazů, se nepochybně vztahuje i na prověření osoby obviněného, včetně jeho kriminální minulosti, když poznatky v daném směru přímo ovlivňují druh a výměru trestu. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 9. 4. 2003, čj. 6 T 114/2003-94, byl porušen zákon v ustanoveních §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného M. L. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. Poté Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz v celém rozsahu zrušil. Současně byla zrušena i všechna rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V souladu s tímto výrokem pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu v Chomutově podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V konkrétním případě to znamená znovu rozhodnout o podané obžalobě a bude-li obviněný shledán vinným uložit trest se zřetelem na citovaný trestní příkaz Okresního soudu v Klatovech ze dne 3. 2. 2003, čj. 3 T 8/2003-128, ze kterého vyplývá, že obviněnému M. L. by měl být za všechny sbíhající se trestné činy uložen souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. Stane-li se tak při respektování zásad v tomto ustanovení uvedených, nebude již přihlížení k ustanovení §36 tr. ř. aktuální. V této souvislosti se Okresnímu soudu v Chomutově zároveň připomíná, že je vázán právním názorem zde Nejvyšším soudem vysloveným (§270 odst. 4 tr. ř.), jakož i zásadou vyplývající z ustanovení §273 tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, nestanoví-li zákon jinak, není stížnost pro porušení zákona přípustná (§266 odst. 1, věta druhá, tr. ř.). V Brně dne 15. září 2004 Předseda senátu: JUDr. Juraj M a l i k

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/15/2004
Spisová značka:4 Tz 150/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.150.2004.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20