ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.155.2004.1
sp. zn. 4 Tz 155/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 29. září 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Juraje Malika a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného D. V. M., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26. 4. 2004, čj. 1 T 59/2004-297, a rozhodl podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř., takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26. 4. 2004, čj. 1 T 59/2004-297, byl porušen zákon v ustanovení §57a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného D. V. M.
Tento trestní příkaz se v celém rozsahu zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Domažlicích se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26. 4. 2004, čj. 1 T 59/2004-297, byl obviněný D. V. M. uznán vinným trestným činem porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle §152 odst. 1 tr. zák. jednáním popsaným pod bodem 1) výroku o vině tak, že (zkráceně) měl dne 23. 1. 2004 kolem 13.00 hod. v obci F., okres D., na Tržnici „U E.“ v prodejním stánku určeny k prodeji 2.344 ks pirátských rozmnoženin CD a DVD disků a 1.582 ks obalů v rozporu se zákonem č. 121/2000 Sb., v platném znění, neboť neměl od výrobců povolení k prodeji a není ani oprávněným distributorem pro ČR, když jedno DVD s obsahem dvou kusů CD nosičů prodal při kontrolním nákupu, dále byl uznán vinným trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle §150 odst. 1 tr. zák. jednáním popsaným pod bodem 2) výroku o vině tak, že (opět zkráceně) stejného dne, ve stejném čase a na stejném místě jak je uvedeno pod bodem 1) výroku o vině, měl vystaveny a určeny k prodeji textilní výrobky a obuv označené padělanými firemními značkami „A.“, „N.“ a „P.“, nebo padělané výrobky těmito značkami označené, a to v celkovém počtu 166 ks, přičemž se jednalo o firemní známky, které požívají v České republice statut ochranných známek ve smyslu zák. č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, v platném znění a konečně byl uznán vinným pokusem trestného činu porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle §8 odst. 1 a §148a odst. 1 alinea druhá tr. zák. jednáním popsaným pod bodem 3) výroku o vině, že (rovněž zkráceně) stejného dne, ve stejném čase a na stejném místě jak je uvedeno pod bodem 1) výroku o vině, měl určeny k prodeji a uskladněny 16.000 ks cigaret různých značek blíže popsaných pod bodem 3) výroku o vině, které nebyly řádně označeny ve smyslu vyhlášky ministerstva financí č. 11/1994 Sb., v platném znění, nálepkami pro daňové účely a hodnota cigaret byla vyčíslena na částku 36.640,- Kč. Za to byl odsouzen podle §57a odst. 1 tr. zák. (správný výrok měl ovšem znít podle §148a odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. ř. a s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř.) k trestu zákazu pobytu na okrese D. na dobu 8 let. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí zajištěných věcí, a to 2.344 ks CD a DVD nosičů, 1.582 ks obalů různých názvů a skupin a 16.000 ks cigaret různých značek a zboží označené padělanou známkou uvedené pod bodem 3) výroku o vině. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození Č. I., M. f. h. p., Č. p. u., firma A. ČR, firma N. E. O. N. BV a C. B. O., odkázáni s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 14. 5. 2004, když oprávněnými osobami proti němu nebyl v zákonné lhůtě podán odpor.
Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 16. 6. 2004, čj. 1 T 59/2004-325, samosoudkyně podle §131 odst. 1 per analogiam tr. ř. opravila nesprávnost v citovaném trestním příkazu spočívající v početních chybách (č. l. 325 trestního spisu).
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26. 4. 2004, čj. 1 T 59/2004-297, podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, odst. 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. V. M. s tím, že zákon byl porušen v ustanoveních §57a odst. 1 tr. zák. a §314e odst. 2 písm. g) tr. ř., protože jmenovanému byl uložen trest zákazu pobytu ve vyšší výměře, než připouští zákon. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon ve výše citovaných zákonných ustanoveních v neprospěch obviněného D. V. M., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. tento trestní příkaz zrušil, včetně rozhodnutí na něj obsahově navazujících a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §57a odst. 1 tr. zák. soud může uložit trest zákazu pobytu na jeden rok až pět let za úmyslný trestný čin, vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání činu ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku; trest zákazu pobytu se nemůže vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt.
Podle §314e odst. 2 písm g) tr. ř. trestním příkazem lze uložit trest zákazu pobytu do pěti let.
Citovaným ustanovením trestního řádu ani trestního zákona se Okresní soud v Domažlicích při vydání napadeného trestního příkazu neřídil. Obviněnému D. V. M. uložil trest zákazu pobytu, kterým byla o tři roky překročena maximální výměra tohoto trestu, který může být trestním příkazem ale i rozsudkem uložen jen do pěti let. Byť stížností pro porušení zákona byl napaden jen tento výrok o trestu shledal ji Nejvyšší soud podle §266 odst. 2 tr. ř. přípustnou, protože trest uložený nad zákonem stanovenou hranicí, je nutno vždy posuzovat jako trest, který je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Nejvyšší soud proto vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26. 4. 2004, čj. 1 T 59/2004-297, byl porušen zákon v ustanovení §57a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného D. V. M. Porušení zákona podle §314e odst. 2 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud nevyslovil, přestože k němu objektivně došlo, protože v napadeném trestním příkazu tohoto zákonného ustanovení nebylo užito. Ze stejného důvodu nebylo vysloveno ani porušení zákona spočívající v tom, že obviněnému nebyl trest uložen podle pravidel uvedených v ustanovení §35 odst. 1 tr. zák. (ukládání trestu za více trestných činů), tj. podle zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin nejpřísněji trestný (v tomto případě podle §148a odst. 1 tr. zák.), když při ukládání trestu zákazu pobytu se k ustanovení §57a tr. zák. pouze přihlíží. Protože zákon byl porušen v neprospěch obviněného Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz, jakož i na něj všechna obsahově navazující rozhodnutí, zrušil.
V souladu s ustanovením §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu v Domažlicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V konkrétním případě to znamená znovu projednat obžalobu Okresního státního zastupitelství v Domažlicích ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. Zt 29/2004 a bude-li obviněný opět shledán vinným, rozhodnout o trestu v souladu se zákonem. Okresnímu soudu se v této souvislosti zároveň připomíná, že je vázán právním názorem zde Nejvyšším soudem vysloveným (§270 odst. 4 tr. ř.) i zásadou vyplývající z ustanovení §273 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, nestanoví-li zákon jinak, není stížnost pro porušení zákona přípustná (§266 odst. 1, věta druhá, tr. ř.).
V Brně dne 29. září 2004
Předseda senátu:
JUDr. Juraj M a l i k