ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.170.2004.1
sp. zn. 4 Tz 170/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. prosince 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Juraje Malika a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného M. Č., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 25. 2. 2004, čj. 3 T 26/2004-44, a rozhodl podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř., takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 25. 2. 2004, čj. 3 T 26/2004-44, byl v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení, které mu předcházelo v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., porušen zákon v neprospěch obviněného M. Č.
Tento trestní příkaz se v celém rozsahu zrušuje.
Dále se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Vsetíně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 25. 2. 2004, čj. 3 T 26/2004-44, byl obviněný M. Č. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. na tom skutkovém základě, že (zkráceně) dne 7. 11. 2003 večer v N. H., okr. V., špatně zajištěnými dveřmi vnikl do šatny a bufetu TJ S. a tam odcizil alkohol a nápoje v celkové hodnotě nejméně 1.416,- Kč, přičemž o odcizený alkohol se podělil s R. U., který venku hlídal, a tohoto jednání se dopustil poté, co byl pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 3 T 20/2002 ze dne 15. 2. 2002 odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce 5 měsíců. Za to mu byl podle §247 odst. 1 tr. zák., za použití §314e odst. 2 tr. ř., §45 odst. 1, odst. 2, §45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 2. 3. 2004 a právní moci nabyl dne 11. 3. 2004.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 25. 2. 2004, čj. 3 T 26/2004-44, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. Č. Okresnímu soudu ve Vsetíně vytýká, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a v řízení předcházejícím v §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. Ministr spravedlnosti uvádí, že samosoudce těchto zákonných ustanovení nedbal, i přesto, že z opisu rejstříku trestů věděl, že obviněnému M. Č. byl Okresním soudem v Přerově dne 28. 12. 2002 pod sp. zn. 2 T 252/2002 uložen trest obecně prospěšných prací v trvání 400 hodin, z něhož, jak se později ukázalo, vykonal pouze 40 hodin. Příslušný trestní spis si totiž nevyžádal, aby se přesvědčil, zda je již tento trest obecně prospěšných prací vykonán, popř. jaká výše trestu zbývá obviněnému z tohoto trestu ještě vykonat. Pro uložení trestu obecně prospěšných prací tak nebyly splněny hmotně právní podmínky a došlo k poškození obviněného. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon ve vytýkaném rozsahu v neprospěch obviněného M. Č., aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle §36 věty prvé tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 věty prvé tr. zák. trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.
Citovanými ustanoveními trestního zákona a trestního řádu se Okresní soud ve Vsetíně neřídil. Při vydání napadeného trestního příkazu již existoval pravomocný trestní příkaz Okresního soudu v Přerově ze dne 18. 12. 2002, čj. 2 T 252/2002-33, jímž byl obviněný M. Č. uznán vinným trestnými činy svémocného odloučení podle §284 odst. 1 a §284 odst. 3 tr. zák., za které mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Jak již zmínila stížnost pro porušení zákona toto předchozí odsouzení bylo uvedeno v rejstříku trestů na č. l. 34. Ze zprávy Probační a mediační služby ČR, střediska V. ze dne 7. 6. 2004 vyplývá, že ke dni 17. 5. 2004 bylo z tohoto trestu obecně prospěšných prací vykonáno 40 hodin. Jestliže by si samosoudce před rozhodnutím v projednávané věci byl vyžádal tento trestní spis, zjistil by, že v té době dříve uložený trest obecně prospěšných prací nebyl zcela vykonán. Pokud Okresní soud ve Vsetíně za uvedených okolností uložil obviněnému M. Č. dalších 400 hodin obecně prospěšných prací, nesplnil především povinnost vyplývající z ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., když požadavek na řádné zjištění skutkového stavu a odpovědné zhodnocení důkazů, se nepochybně vztahuje i na prověření osoby obviněného, včetně jeho kriminální minulosti, neboť poznatky v daném směru přímo ovlivňují druh a výměru trestu a překročením povolené výměry trestu přímo porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. Vzhledem k tomu, že takto uložený trest je nutno vždy posuzovat jako trest, který je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost, byla stížnost pro porušení zákona shledána přípustnou podle §266 odst. 2 tr. ř.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. Č. v ustanoveních uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, včetně všech dalších rozhodnutí, na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a Okresnímu soudu ve Vsetíně podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Konkrétně to znamená, že okresní soud v projednávané trestní věci znovu rozhodne o obžalobě státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně ze dne 19. 2. 2004, sp. zn. Zt 37/2004. Shledá-li obviněného opět vinným, uloží mu trest za dodržení zásady uvedené v ustanovení §36 tr. zák. V této souvislosti se Okresnímu soudu ve Vsetíně zároveň připomíná, že je vázán právním názorem zde Nejvyšším soudem vysloveným (§270 odst. 4 tr. ř.), jakož i zásadou vyplývající z ustanovení §273 věty prvé tr. ř., tj. vyslovil-li Nejvyšší soud, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
Poučení: Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, nestanoví-li zákon jinak, není stížnost pro porušení zákona přípustná (§266 odst. 1, věta druhá, tr. ř.).
V Brně dne 15. prosince 2004
Předseda senátu:
JUDr. Juraj M a l i k