infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2004, sp. zn. 4 Tz 172/2004 [ rozsudek / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.172.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.172.2004.1
sp. zn. 4 Tz 172/2004 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. prosince 2004 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. K., proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 5 T 91/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 5 T 91/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. K. Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Opavě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Obviněný J. K. byl rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 5 T 91/2002, odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., dále pro trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a pro trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., jichž se dopustil 1 ) v přesně nezjištěné době z 31. 3. na 1. 4. 2002 v Č. ve S., okres O., kde nezajištěným oknem vnikl do budovy obecního úřadu a po prokopnutí dveří do skladu, kde ke škodě Obecního úřadu Č. ve S. odcizil křovinořez zn. Jonsered typ 2036, elektrickou vrtačku zn. Narex, typ EVP 13 C – H3 s kufříkem, náhradní strunu a olej, vše v hodnotě 19 800,- Kč, přičemž na zařízení způsobil škodu ve výši 800,- Kč 2) v přesně nezjištěné době od 21. do 23. 4. 2002 v katastru obce Č. ve S., okres O., v chatovišti Č. m., kde po rozbití skleněné výplně okna vnikl do chaty J. P., kde k jeho škodě odcizil křovinořez zn. Oleo – Mac typ OM 733 T v hodnotě 8 000,- Kč, televizor zn. Thomson v hodnotě 5 000,- Kč a přikrývku larisu v hodnotě 150 Kč, přičemž na zařízení způsobil škodu ve výši 4 500,- Kč 3) v přesně nezjištěné době od 21. do 23. 4. 2002 v katastru obce Č. ve S., okres O., v chatovišti Č. m. po vypáčení dveří vnikl do chaty J. S., kde k jeho škodě odcizil televizor zn. Toschiba, mikrovlnnou troubu zn. Longies, radiomagnetofon zn. SONY, 5 párů sportovní obuvi zn. Adidas, skládací dvoukolový vozík, ruční elektrický šlehač, zn. Moulinex, vestu, dalekohled, elektrickou varnou konvici, topinkovač, stolní lampu, dioptrické brýle a další věci v celkové hodnotě 15 160,- Kč, přičemž na zařízení způsobil škodu ve výši 4 000,- Kč a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl dne 26. 6. 2001 odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Opavě sp. zn. 3 T 44/2001 pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 250 hodin. Za to byl obviněný J. K. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený J. P. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §314d odst. 3 tr. ř. neobsahuje uvedený rozsudek písemné odůvodnění, neboť obviněný i státní zástupce se výslovně vzdali opravných prostředků. Proti výše citovanému rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 5 T 91/2002 podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. K. Tímto rozsudkem byl podle jeho názoru porušen zákon v ustanoveních §36, 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, i v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. V odůvodnění svého podání ministr spravedlnosti poukázal na skutečnost, že obviněný J. K. byl již dříve odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 6. 2001, sp. zn. 3 T 44/2001 pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 3 T 247/2000. Z uvedeného souhrnného trestu obviněný ke dni 19. 7. 2002 vykonal pouze 141 hodin, přičemž tato skutečnost byla Okresnímu soudu v Opavě ze spisu sp. zn. 3 T 44/2001 známa. Je tak zřejmé, že okresní soud mohl v dané věci obviněnému uložit maximálně 259 hodin trestu obecně prospěšných prací, nebo měl uvažovat o uložení jiného druhu trestu. V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle ustanovení §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 5 T 91/2002, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. K. v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle ustanovení §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu a poté, aby bylo postupováno podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. Podle §36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Je-li jedním z těchto trestů výjimečný trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let. Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin. Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 3 T 44/2001 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný byl v této věci odsouzen trestním příkazem ze dne 20. 6. 2001, který byl obviněnému doručen dne 26. 6. 2001 a právní moci nabyl dne 10. 7. 2001, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., jehož se obviněný dopustil tím, že v přesně nezjištěné době z 8. 2. na 9. 2. 2001 v Č. ve S., okres O., v areálu firmy A. Z. H. odcizil zadní hliníkové čelo s reflexní tabulí z návěsu, čímž uvedené firmě způsobil škodu ve výši 7 400,- Kč, ač byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. 9 T 1/99, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a další trestné činy k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, který vykonal dne 8. 9. 2000. Za to byl odsouzen k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Opavě, sp. zn. 3 T 247/2000. Okresnímu soudu v Opavě bylo při projednávání trestní věci sp. zn. 5 T 91/2002 předchozí odsouzení obviněného trestním příkazem Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 3 T 44/2001 k trestu obecně prospěšných prací známo, neboť měl k dispozici příslušný spis s originálem uvedeného trestního příkazu i zprávu Probační a mediační služby, střediska Opava, ze dne 1. 8. 2002, ze které vyplývá, že obviněný trest 250 hodin obecně prospěšných prací vykonával, přičemž ke dni 25. 7. 2002 z něj vykonal pouze 141 hodin a dále již nic neodpracoval. Okresní soud v Opavě pak i těmito listinami prováděl důkazy v hlavním líčení ( viz č. l. 85 ). Sám obviněný u hlavního líčení uvedl, že nemá doposud vykonán celý předchozí trest obecně prospěšných prací ( viz č. l. 65 ). Okresní soud však tyto skutečnosti při ukládání trestu nevzal v úvahu. Je tedy skutečností, že v daném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin a 400 hodin, když z prvního z nich bylo v době ukládání druhého trestu vykonáno pouze 141 hodin, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu podle §45a odst. 1 tr. zák., jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán. Podle názoru Nejvyššího soudu je překročení horní hranice zákonné sazby trestu uložením dvou trestů stejného druhu určitému pachateli nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř., a tudíž je podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, třeba označit za opodstatněné. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani okolnost, že obviněnému byl pravomocným usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 4. 2004, sp. zn. 3 T 44/2001, přeměněn zbytek nevykonaného trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 109 hodin z trestního příkazu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 3 T 44/2001 na trest odnětí svobody v trvání 55 dnů. K vytýkanému pochybení pak došlo proto, že Okresní soud v Opavě při ukládání trestu nesprávně vyhodnotil provedené důkazy a současně nedostatečně zjistil skutkový stav věci ( viz §2 odst. 5, 6 tr. ř. ). Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 5 T 91/2002, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. K. Podle §269 odst. 2 tr. ř. však došlo ke zrušení napadeného rozsudku jen ve výroku o trestu, jelikož stěžovatelem byla ve svém obsahu napadána pouze tato část výroku rozsudku, a ke zrušení ostatních jeho výroků, které jsou samostatné a oddělitelné, tak nebyl důvod. Nejvyšší soud též zrušil všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Opavě, aby ji v potřebném rozsahu v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu znovu projednal a rozhodl. Jinými slovy to znamená, že okresní soud si vyžádá nový opis z rejstříku trestů obviněného J. K., jakož i aktuální zprávy od střediska probační a mediační služby a v hlavním líčení v souladu se zákonem nově rozhodne o uložení trestu jmenovanému. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného, a že je podle §270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést nařízené procesní úkony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. prosince 2004 Předseda senátu: JUDr. František H r a b e c

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/14/2004
Spisová značka:4 Tz 172/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.172.2004.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20