ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.220.2003.1
sp. zn. 4 Tz 220/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 17. února 2004 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. V., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 17 T 622/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 17 T 622/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. V.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Znojmě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný J. V. byl trestním příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 17 T 622/2002, který nabyl právní moci dne 28. 12. 2002, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 25. 11. 2002 kolem 23. 30 hod. ve Z. na ul. P. řídil vozidlo zn. R., reg. zn. 0, kdy měl v krvi 2,26 promile alkoholu, ačkoli mu byl rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě, sp. zn. 1 T 494/2001, ze dne 4. 12. 2001, který nabyl právní moci téhož dne, mimo jiné uložen trest zákazu činnost spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 let.
Za to byl obviněný J. V. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 240 hodin a k peněžitému trestu ve výměře 10 000,- Kč a pro případ, že by nebyl peněžitý trest ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 měsíců.
Podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu proti výše citovanému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Znojmě stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. V. Tímto trestním příkazem byl podle názoru ministra spravedlnosti porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř.
Obviněný J. V. byl předtím, než mu byl uložen trest obecně prospěšných prací Okresním soudem ve Znojmě pod sp. zn. 17 T 622/2002, odsouzen rozsudkem téhož soudu ze dne 4. 12. 2001, sp. zn. 1 T 494/2001, pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., a to pro skutek, jehož se dopustil dne 24. 4. 2001. Tímto rozsudkem byl obviněnému J. V. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin. Z tohoto trestu podle zprávy Probační a mediační služby České republiky, střediska Znojmo ze dne 15. 5. 2003, sp. zn. 2 PM 94/2002, obviněný odpracoval 168 hodin.
Okresnímu soudu ve Znojmě bylo v době rozhodování trestní věci sp. zn. 17 T 622/2002 z opisu rejstříku trestů známo, že obviněnému J. V. byl již trestním příkazem téhož soudu sp. zn. 1 T 494/2001 uložen trest obecně prospěšných prací v rozsahu 350 hodin. Přesto byl obviněnému napadeným trestním příkazem uložen další trest obecně prospěšných prací ve výměře 240 hodin, čímž došlo k překročení horní hranice tohoto druhu trestu, neboť obviněnému bylo celkem oběma trestními příkazy uloženo 590 hodin obecně prospěšných prací. Po odečtení obviněným odpracovaných 168 hodin obecně prospěšných prací je to stále o 22 pracovních hodin více, než činí horní hranice trestní sazby pro tento druh trestu.
V závěru podané stížnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu ve Znojmě a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. V. v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Je-li jedním z těchto trestů výjimečný trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.
Z předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že obviněný J. V. byl rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 4. 12. 2001, sp. zn. 1 T 494/2001, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 24. 4. 2001 kolem 13. 55 hodin v H., okres Z., na místní komunikaci řídil motorové vozidlo zn. R. SPZ 0, ačkoliv mu byl trestním příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 28. 1. 2000, sp. zn. 1 T 10/2000, který nabyl právní moci dne 29. 3. 2000, uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 let. Za to mu byl uložen mimo jiné trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin. Výkon tohoto trestu byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 5. 2000, sp. zn. 1 T 494/2001, k OÚ C., okres Z.. Opatřením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. 9. 2002, sp. zn. 1 T 494/2001, ( viz č. l. 49 spisu ) byl obviněný J. V. přeřazen pro výkon zbytku trestu obecně prospěšných prací ve výměře 335 hodin k OÚ H., okres Z. Podle sdělení OÚ v H. ze dne 7. 3. 2003, (založeného ve spise sp. zn. 1 T 494/2001), započal obviněný J. V. vykonávat tento trest dne 6. 3. 2003. Naposledy tento trest obviněný vykonával dne 10. 4. 2003 s tím, že k tomuto datu měl odpracováno 168 hodin.
O shora uvedeném rozsudku sp. zn. 1 T 494/2001 okresní soud při rozhodování v trestní věci sp. zn. 17 T 622/2002 bezpochyby věděl resp. měl vědět, neboť opis rozsudku sp. zn. 1 T 494/2001 byl založen ve spise sp. zn. 17 T 622/2002 na č. l. 12 – 13 spisu, navíc na něj výslovně upozorňoval text i lustrum v návrhu na potrestání ze dne 6. 12. 2002 a dále tato okolnost vyplývala z opisu rejstříku trestů na č. l. 16 spisu. Tuto skutečnost však Okresní soud ve Znojmě při svém rozhodování nezohlednil, když neprověřil, kolik hodin z uvedeného trestu obecně prospěšných prací má obviněný J. V. k datu rozhodování v trestní věci sp. zn. 17 T 622/2002, tj. k 12. 12. 2002, vykonáno.
Je tedy skutečností, že v daném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin a 240 hodin, když z prvního z nich bylo v době ukládání druhého trestu vykonáno pouze 15 hodin, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu podle §45a odst. 1 tr. zák., jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán. K vytýkanému pochybení pak došlo proto, že Okresní soud ve Znojmě postupoval při ukládání trestu na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a nesprávného hodnocení důkazů (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, a to včetně všech dalších rozhodnutí, která na zrušený trestní příkaz obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Znojmě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného J. V. a podle §270 odst. 4 tr. ř. je vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec