ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.62.2004.1
sp. zn. 4 Tz 62/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. května 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. J. M. a JUDr. F. H. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. Ž., proti usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 3 T 59/96, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 3 T 59/96, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného D. Ž.
Napadené usnesení se z r u š u j e.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Teplicích se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 3 T 59/96, vyslovil Okresní soud v Teplicích podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení §18 odst. 1 tr. ř. svou místní nepříslušnost k projednání věci obviněného D. Ž. pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. Okresní soud v Teplicích ve výroku usnesení vyslovil, že místně příslušným soudem k projednání trestní věci obviněného D. Ž. je Okresní soud v Liberci. Usnesení nabylo právní moci dne 17. 9. 2002. Okresní soud v Teplicích vydal označené usnesení v neveřejném zasedání bezprostředně poté, kdy před zahájením hlavního líčení obhájce obviněného D. Ž. namítl místní nepříslušnost Okresního soudu v Teplicích a okresní soud odročil hlavní líčení na neurčito za účelem rozhodnutí o námitce místní nepříslušnosti.
Proti usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 3 T 59/96, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. Ž. Vytkl v ní, že zákon byl napadeným rozhodnutím porušen v ustanovení §188 odst. 1 písm. a) tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Teplicích při rozhodování o místní příslušnosti postupoval v rozporu se zákonem. Pokud dospěl k závěru, že v trestní věci proti obviněnému D. Ž. sám není příslušný k jejímu projednání a že je příslušný Okresní soud v Liberci, měl podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu nejblíže společně nadřízenému.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 3 T 59/96, byl porušen zákon ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. platí, že po předběžném projednání obžaloby soud rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání. Podle §222 odst. 1 tr. ř., který upravuje rozhodnutí soudu v hlavním líčení, platí, že pokud shledá soud v zažalovaném skutku trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný; je však povinen rozhodnout věc sám, jde-li toliko o nepříslušnost místní a obžalovaný ji nevytkl. Citovaná ustanovení trestního řádu shodně stanoví povinnost soudu předložit věc k rozhodnutí o příslušnosti nadřízenému soudu, pokud se domnívá, že sám není k jejímu projednání příslušný.
Podle §185 odst. 1 tr. ř. platí, že předseda senátu přezkoumá obžalobu podanou u soudu a podle jejího obsahu a podle obsahu spisu posoudí, zda je ji nutno předběžně projednat v zasedání senátu anebo zda může nařídit o ní hlavní líčení. Z citovaného ustanovení lze dovodit, že po nařízení hlavního líčení již nelze obžalobu předběžně projednat a nelze tedy ani postupovat podle §188 tr. ř., který upravuje rozhodnutí soudu po předběžném projednání obžaloby. Pokud soud dospěje k závěru, že není příslušný k projednání věci po nařízení hlavního líčení, je třeba postupovat podle §222 odst. 1 tr. ř. a rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti nadřízenému soudu za podmínek uvedených v tomto ustanovení. Zbývá dodat, že rozhodnutí soudu o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti podle §222 odst. 1 tr. ř. je třeba vydat v hlavním líčení, s ohledem na znění §231 odst. 1 tr. ř. nelze takové rozhodnutí vydat mimo hlavní líčení v neveřejném zasedání.
V projednávané trestní věci však Okresní soud v Teplicích uvedeným způsobem nepostupoval, když namísto rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti nadřízenému soudu podle §222 odst. 1 tr. ř., vyslovil sám napadeným usnesením podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. svou místní nepříslušnost s tím, že místně příslušným soudem k projednání věci je Okresní soud v Liberci, napadené usnesení navíc vydal mimo hlavní líčení v neveřejném zasedání.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 3 T 59/96, byl porušen zákon v ustanovení §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného D. Ž. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Teplicích, aby trestní věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud Okresní soud v Teplicích bude mít za to, že sám není příslušný k projednání trestní věci obviněného D. Ž. vedené pod sp. zn. 3 T 59/96, bude třeba předložit věc k rozhodnutí o příslušnosti nadřízenému soudu postupem podle §222 odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. května 2004
Předseda senátu:
JUDr. J. P.