ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.63.2004.1
sp. zn. 4 Tz 63/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 10. června 2004 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného J. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2003, sp. zn. 10 To 530/2003, a rozhodl podle §268 odst. 2 tr. ř. takto:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2003, sp. zn. 10 To 530/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1 písm a), b) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanoveních §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. a §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. ve prospěch obviněného J. H.
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2003, sp. zn. 5 T 137/2003, bylo ve věci obviněného J. H., stíhaného pro trestný čin poškozování věřitele podle
§256 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zák., ukončený ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., rozhodnuto, že věc se podle §314c odst. 1 písm a) tr. ř. ve spojení s §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. vrací státnímu zástupci k došetření. Uvedeného trestného činu se měl obviněný dopustit tím, že dne 20. 8. 2001 podal u Krajského soudu v Hradci Králové přihlášku ke konkurznímu řízení na majetek úpadce V. S., podnikající pod obchodním jménem V. S. – R., kterou uplatnil svou pohledávku z titulu vrácení strojů na výrobu keramiky a konkretizoval ji dne 22. 11. 2001 přihlášením pohledávky v celkové výši 1.944.000,- Kč, když jako právní důvod uplatnění uvedl, že se jedná o neuhrazenou fakturu, splatnou dne 20. 2. 1999, na částku 1.350.000,- Kč za jím odvedené práce na zakázkách v roce 1998, za zajišťování zakázek a použití strojů na zakázkách „P. J., p. M. H., p. K. P., D. KV, Č. P., fasáda T. K. n. P., Ž. P., K. C. a M., t. d. P.“, a o fakturu splatnou dne 6. 12. 2001 na částku 594.000,- Kč (tj. fakturované penále za nezaplacenou fakturu), ačkoliv uvedené faktury nebyly nikdy doručeny a v účetnictví úpadkyně nebyly zaúčtovány. V případě uspokojení této pohledávky v konkurzním řízení by došlo k poškození dalších v obžalobě uvedených věřitelů: s. p. C. R. a K. M., Ch., K. a. s., Ž., M., M. s. r. o., T., P., FÚ v H., Č., H. v P., O. P., Ch., H., Z. p. MV ČR, N. M., P., K. p., T., P., B., V., T., R.M.., L., P., R. V. B., K., R. p. T.,, M. J., Š., H. v P., J. P. – J. K., K., P., V. P. a. s., M. n., P., V. e., S., H. K., Č. s. s. z. P., p. H. K., Š., Č. státní organizace, N. L. S., P., VZP ČR, pobočka J., 17. l., J., , Č. , N. P., P., J. M., H., Ch., R. B. – M., P., H. K., V. a u. k. T., H. B., K. H. K., S., S., M. O., H., H. v P., V. E., K., P., J. F., E., H. v P., K. B., G., B., J. B., N. Ž., J., V. K., M. u H., H. v P., P. K., B., H. v P., Ú. p. v J., R., J., L. O., B., H. v P., A. K., P. L., H. v P., S. s. K., K., K., L. V., D., H. v P., J. V., P., O. z. p. z. b., p. a s., T., P., D. S., J., H. v P., K. B., a. s., M., P. – B., M. B., J., H. v P., Z. B.,V., V. M., J. z P., H. v P., Č. T., O., P
Proti tomuto usnesení podala dne 17. 10. 2003 stížnost státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové.
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2003, sp. zn. 10 To 530/2003, byla stížnost státní zástupkyně podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta. Usnesení nabylo právní moci téhož dne.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1 tr ř. stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného J. H. Namítá v ní, že zákon byl ve prospěch obviněného porušen v ustanoveních §2 odst. 4, 5, 6 tr. ř., §188 odst. 1 písm. e) tr. ř., §148 odst. 1 písm c) tr. ř. a §256 odst. 2 písm. b) tr. zák.
Ministr spravedlnosti se ve stížnosti pro porušení zákona zabývá nejprve postupem samosoudkyně Okresního soudu v Hradci Králové, která přezkoumala podanou obžalobu a věc poté usnesením vrátila státnímu zástupci k došetření. Samosoudkyně předmětné usnesení zdůvodnila tím, že z výsledků přípravného řízení nevyplývá úmysl obviněného uvedený trestný čin spáchat, ani závěr, že byla uplatněna neexistující pohledávka. Dále vyslovila požadavek přibrat znalce a doplnit tak dokazování o znalecký posudek, na základě kterého bude zjištěn podíl obviněného na dosažení cíle. Ke stejnému závěru dospěl i Krajský soud v Hradci Králové, který stížnost státní zástupkyně zamítl jako nedůvodnou.
Stěžovatel nesouhlasí s těmito právními názory okresního a krajského soudu a v odůvodnění stížnosti pro porušení zákona uvádí, že požadavky na doplnění řízení nejsou důvodné, neboť fiktivnost pohledávky je dovozována z toho, že pohledávka nebyla uplatněna u V. S., ale až v konkurzním řízení vyhlášeném na majetek úpadce fy V. S. – R., dále že obviněný nereagoval na výzvy konkurzní správkyně, respektive ani v přípravném řízení nepředložil svou účetní evidenci potvrzující, jakou činnost a v jakém rozsahu pro úpadkyni vykonával, přičemž vypracované smlouvy ohledně spolupráce mezi obviněným a úpadkyní sám obviněný i V. S. zpochybňují. Úmysl obviněného je pak dovozován z toho, že takovouto pohledávku uplatnil v konkurzním řízení a byl proto přinejmenším srozuměn s tím, že v případě jejího uspokojení dojde ke zmenšení majetku úpadce. Požadavek okresního soudu na doplnění dokazování o znalecký posudek je podle názoru stěžovatele nadbytečný, neboť byla uplatněna neexistující pohledávka.
Ministr spravedlnosti poukázal ve svém mimořádném opravném prostředku na to, že závažnými vadami přípravného řízení ve smyslu ustanovení §188 odst. 1 písm. e) tr. ř., se rozumí vady, které samy o sobě nebo ve spojení s jinými vážným způsobem zpochybňují zákonnost přípravného řízení a jeho výsledků nebo které mají za následek, že k některým úkonům přípravného řízení nelze přihlížet jako k důkazu z důvodu jeho absolutní neúčinnosti. Dále pak zdůraznil, že závažné vady přípravného řízení jsou důvodem k vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. jenom tehdy, pokud jejich náprava v řízení před soudem (např. novým provedením důkazů) není možná. Tento důvod podle ministra spravedlnosti nebyl ve shora uvedeném řízení naplněn.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2003, sp. zn. 10 To 530/2003, byl ve prospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 4, 5, 6 tr. ř., §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. e) tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §147 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a řízení předcházející napadenému usnesení.
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost není-li důvodná.
Podle §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. po předběžném projednání obžaloby soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout, a v řízení před soudem by takové došetření bylo v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení spojeno s výraznými obtížemi nebo by zřejmě bylo na újmu rychlosti řízení.
Podle §314 c odst. 1 písm. a) tr. ř. samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává, přezkoumá je však z hledisek uvedených v ustanovení §181 odst. 1a §186 tr. ř.
Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně Nejvyšší soud zjistil, že tento soud shledal, že podaná obžaloba neposkytuje spolehlivý podklad pro postavení obviněného před soud, neboť v přípravném řízení nebyly objasněny základní skutečnosti žalované skutkové podstaty. Nedostatky přípravného řízení a podané obžaloby okresní soud spatřoval zejména v tom, že z dosud shromážděných důkazů nevyplývá ani úmysl obviněného uvedeného trestného činu se dopustit, ani to, zda uplatnil existující či neexistující pohledávku. Dále konstatoval absenci znaleckého posudku, který měl být vyhotoven ke zjištění podílu obviněného na dosažení cíle, tj. zhotovení díla.
Podle názoru uplatněného ve stížnosti státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Náchodě proti shora uvedenému rozhodnutí nelze s rozhodnutím soudu prvního stupně souhlasit, neboť důkazy, které státní zástupkyně spolu s podanou obžalobou předložila, plně vinu obviněného prokazují. Dále vyslovila nesouhlas s nutností vypracování znaleckého posudku, neboť úmysl obviněného směřoval k uplatnění pohledávky ve výši jím stanovené na obou zmiňovaných fakturách a nikoliv v částce nižší, ke které by případně dospěl znalec. Dále popřela namítanou neexistenci pohledávky.
Krajský soud v Hradci Králové se s právním názorem soudu prvního stupně ztotožnil a v odůvodnění svého rozhodnutí konstatuje nutnost prokázat úmysl obviněného a existenci či neexistenci uplatněné pohledávky. Dále potvrdil nutnost přibrání znalce již v přípravném řízení.
Po vyhodnocení obsahu předmětného trestního spisu je nutno konstatovat, že vrácení věci státnímu zástupci k došetření nebylo důvodné.
Stěžovatel důvodně poukazuje na výklad ustanovení §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. po novele provedené zákonem č. 265/2001 Sb., které upravuje poměr a význam jednotlivých stádií trestního řízení. Přípravné řízení má pouze funkci přípravnou a pomocnou a těžiště řízení je přesunuto před soud. Nelze tak již jakékoli vady přípravného řízení pokládat za důvod k vrácení věci státnímu zástupci k došetření, ale lze tak postupovat pouze při zjištění závažných procesních vad nebo k objasnění základních skutkových okolností, k nimž je třeba opatřit důkaz, jenž lze v řízení před soudem opatřit v porovnání s přípravným řízením s výraznými obtížemi nebo by bylo zřejmě na újmu rychlosti řízení.
Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem soudů obou stupňů ohledně potřeby přibrat znalce, který by se pokusil zjistit podíl obviněného na dosažení cíle na základě prověření torza účetnictví a jiných dokladů firmy V. S. – R., a dokladů vyžádaných za tím účelem od objednatelů předmětných zakázek. Dále by v účetních dokladech obviněného měl dohledat, zda se některá ze sporných zakázek promítla do jeho účetnictví, popř. jakým způsobem, zejména ke vztahu k jeho daňové povinnosti. Rovněž by se měl znalec vyjádřit k hodnotě požadovaných strojů, jejichž vrácení či náhradu uplatňuje obviněný, neboť je také zahrnul do své faktury.
Ze závěru znaleckého posudku by mělo především vyplynout, zda obviněný uplatnil existující, či neexistující pohledávku. Neexistujícím právem nebo závazkem podle §256 odst. 2 písm. b) jsou taková práva nebo závazky, které vůbec nevznikly nebo již zanikly. Pachatel předstírá existenci takových práv nebo závazků, jejichž skutečná existence by snižovala hodnotu majetku dlužníka. Předstíráním neexistujícího práva nebo závazku se rozumí jednání, kdy vůči pachateli ve skutečnosti jiná osoba nemá deklarované právo na plnění nebo pachatel jako dlužník nemá závazek vůči jiné osobě, ale pachatel ho přesto tvrdí, vykazuje v účetnictví nebo se aktivně jinak chová tak, jako by právo nebo závazek existovaly. Uplatnění neexistujícího práva nebo pohledávky předpokládá určitou aktivní činnost pachatele vůči dlužníkovi, resp. domnělému dlužníkovi, např. zaslání upomínky, výzvy k poskytnutí plnění, vystavení faktury na zaplacení peněžní částky dlužníkem.
Pokud znalecký posudek může napomoci objasnit existenci či neexistenci uplatněné pohledávky, případně rozsah spáchané trestné činnosti, nelze se ztotožnit s názorem ministra spravedlnosti, podle kterého tento důkaz považuje za nadbytečný.
Předpokladem trestní odpovědnosti za trestný čin podle §256 odst. 2 tr. zák. je úmyslné zavinění pachatele, který svým jednáním směřuje ke zmaření uspokojení věřitele jiné osoby. Pachatel jedná v úmyslu poškodit věřitele jiné osoby, případně je si vědom, že jeho jednání může mít tento následek a pro případ, že jej způsobí, je s tím srozuměn.
Z obsahu trestního spisu je zřejmé, že obviněný uplatnil svou pohledávku až v konkurzním řízení vyhlášeném na majetek úpadce fy V. S. – R., nereagoval na výzvy konkurzní správkyně a ani v přípravném řízení nepředložil svou účetní evidenci potvrzující jakou činnost a v jakém rozsahu vykonal, přičemž smlouvy ohledně spolupráce mezi obviněným a úpadkyní sám obviněný i V. S. zpochybňují. Vzhledem k výše uvedenému obžaloba důvodně dovozuje i naplnění subjektivní stránky žalovaného trestného činu. Nelze proto i při absenci znaleckého posudku konstatovat, že by obviněný byl postaven před soud v rozporu s ustanovením §176 tr. ř., bez opory v důkazech, a tedy zcela bezdůvodně.
Jak již bylo uvedeno, dokazování je třeba doplnit vypracováním příslušného znaleckého posudku, o jehož opodstatnění není pochyb. Vzhledem k obsahu již zajištěných důkazních prostředků a okolnosti, že opatření znaleckého posudku soudem není spojeno s výraznými obtížemi a není v zásadě na újmu rychlosti řízení, když doba, v níž bude znalecký posudek vypracován, bude nepochybně totožná bez ohledu na to, v jakém stadiu řízení se věc nachází. Podle názoru Nejvyššího soudu neměla být v tomto případě věc vrácena zpět do přípravného řízení, ale mělo být ve věci nařízeno hlavní líčení a rozhodnuto po doplnění dokazování v řízení před soudem. Okresní soud mohl v této souvislosti požadovat v souladu s ustanovením §180 odst. 2 tr. ř. po státním zástupci, aby takovýto důkaz opatřil.
Na základě shora uvedeného Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací nedostál své zákonné povinnosti uvedené v ustanovení §147 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. a důsledkem tohoto pochybení bylo i vadné rozhodnutí učiněné podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. V řízení, které napadenému rozhodnutí předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. Předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, jako soudu stížnostního, mělo ten důsledek, že věc, která se v době jeho rozhodování dosud nacházela ve stadiu řízení před soudem, byla nedůvodně vrácena do přípravného řízení, a tím jednoznačně došlo ke zlepšení procesního postavení obviněného J. H. Došlo totiž k oddálení projednání věci v hlavním líčení a případného vydání rozhodnutí ve věci samé, které mohlo mít odsuzující povahu.
Vzhledem k tomu, že stížnost pro porušení zákona byla podána v neprospěch obviněného, Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí musel omezit pouze na tzv. akademický výrok.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. června 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná