ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.68.2004.1
sp. zn. 4 Tz 68/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 18. května 2004 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Z. P., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Svitavách ze dne 23. 12. 2002, sp. zn. 2 T 630/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 23. 12. 2002, sp. zn. 2 T 630/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného Z. P.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v části týkající se Z. P.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Svitavách se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 23. 12. 2002, sp. zn. 2 T 630/2002, byl obviněný Z. P. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., jichž se dopustil společně s obviněným R. Ch. následovně:
a)V nočních hodinách dne 27. 9. 2002 společně po vzájemné domluvě vypáčili zadní dveře ze dvora do chodby restaurace S. na ulici Š. v P., okres S., kde vypáčili očka visacích zámků u dvou výherních automatů a z nich odcizili celkovou částku ve výši nejméně 3 500,- Kč, přičemž poškozením dveří způsobili škodu ve výši 4 000,- Kč a to majiteli restaurace Bc. M. Š., bytem M. B., P.
b)V blíže nezjištěném dni měsíce října 2002 opět společně vypáčili dřevěnou výplň okna a vzniklým otvorem se dostali na chodbu před restaurací S. v P. na ulici Š., poté vypáčili dveře do restaurace, kde odcizili finanční hotovost ve výši 4 000,- Kč a cigarety různých značek v celkové hodnotě 980,- Kč, přičemž majiteli restaurace Bc. M. Š. způsobili dále poškozením dveří a okna celkovou škodu ve výši 3 000,- Kč.
Za to byl obviněný Z. P. odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byli oba obvinění zavázáni nahradit poškozenému Bc. M. Š. škodu ve 7 250,- Kč každý z nich. Tento trestní příkaz nabyl ohledně obviněného P. právní moci dne 2. 8. 2003.
Proti výše uvedenému trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného Z. P. Tímto trestním příkazem byl podle jeho názoru porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením §36, §45a odst. 1 tr. zák.
Okresní soud ve Svitavách se podle ministra spravedlnosti dopustil vytýkaného porušení zákona proto, že správně nevyhodnotil opis rejstříku trestů obviněného ze dne 31. 10. 2002 založeného ve spise téhož soudu sp. zn. 2 T 630/2002, ze kterého vyplývá, že obviněný P. byl v minulosti odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, a to trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 2 T 64/2002. S výkonem tohoto trestu ovšem nebylo nikdy započato. V důsledku tohoto pochybení pak došlo k tomu, že obviněnému bylo postupně uloženo 500 hodin obecně prospěšných prací, čím byla překročena nejvyšší přípustná výměra tohoto trestu.
V závěru podané stížnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 23. 12. 2002, sp. zn. 2 T 630/2002, byl porušen zákon v neprospěch obviněného Z. P. v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu ustanovením §36, §45a odst. 1 tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu a následně, aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Je-li jedním z těchto trestů výjimečný trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.
Z obsahu spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 2 T 64/2002 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný Z. P. byl trestním příkazem téhož soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 2 T 64/2002, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil tím, že ačkoliv mu byl dne 5. 6. 2001 pod č. j. DOPR/PŘ/1718/01/PL, rozhodnutím referátu dopravy Okresního úřadu S., které nabylo právní moci dne 5. 6. 2001, vysloven zákaz řízení motorových vozidel na dobu dvanácti měsíců, dne 22. 1. 2002 po 15.00 hod. řídil z P. do L., kde byl kontrolován hlídkou Policie ČR, Obvodního oddělení L., s úmyslem dojet až do P., osobní automobil zn. Fiat Ritmo. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 1 roku. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 7. 3. 2002 a právní moci nabyl dne 16. 3. 2002. Trestní list v této trestní věci obviněného byl z Okresního soudu ve Svitavách vypraven dne 25. 3. 2002. Obviněnému byl nařízen výkon tohoto trestu usnesením Okresního soudu ve Svitavách ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 2 T 64/2002. Ze sdělení Města P. ze dne 27. 1. 2003 je pak zřejmé, že obviněný se doposud k projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací nedostavil a ani nezahájil jejich výkon.
Ve spise téhož soudu sp. zn. 2 T 630/2002 se pak na č. l. 64 – 65 nachází opis rejstříku trestů obviněného ze dne 31. 10. 2002, ze kterého je jednoznačně zřejmé předchozí odsouzení obviněného Okresním soudem ve Svitavách pod sp. zn. 2 T 64/2002 k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Tuto skutečnost však okresní soud při vydávání trestního příkazu nevzal v úvahu, spis sp. zn. 2 T 64/2002 si ke svému rozhodování neopatřil a u příslušného střediska Probační a mediační služby České republiky neověřil, zda již obviněný započal trest vykonávat a pokud ano, kolik hodin již obviněný vykonal.
V přezkoumávané věci tak došlo v důsledku nedbalého postupu Okresního soudu ve Svitavách k porušení obou výše citovaných zákonných ustanovení, neboť v případě postupně uložených trestů obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a 300 hodin, aniž z prvního z nich obviněný něco vykonal, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu (400 hodin), jíž bylo v dané situaci nutné respektovat. Pokud tedy trest obecně prospěšných prací spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesáhl horní hranici zákonné trestní sazby, je takový trest ve zřejmém rozporu s jeho účelem (viz §266 odst. 2 tr. ř.) Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že usnesením Okresního soudu ve Svitavách ze dne 29. 10. 2003 sp. zn. 2 T 64//2002 byl obviněnému uložený trest obecně prospěšných prací přeměněn na trest odnětí svobody v trvání 100 dní. K vytýkanému pochybení v napadeném rozhodnutí pak zjevně došlo v důsledku neúplného dokazování a tím i nedostatečně zjištěného skutkového stavu okresním soudem (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Nejvyšší soud proto na základě výše uvedených zjištění podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 23. 12. 2002, sp. zn. 2 T 630/2002, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného Z. P. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil v části týkající se obviněného Z. P., jakož zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem k této změně pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. byla věc přikázána Okresnímu soudu ve Svitavách, aby ji v potřebném rozsahu v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu znovu projednal a rozhodl. Samosoudce Okresního soudu ve Svitavách dosavadní skutková zjištění doplní o obsah spisu sp. zn. 2 T 64/2002, o nový opis rejstříku trestů obviněného a po vyhodnocení těchto nových důkazů spolu s již dříve opatřenými důkazy založenými ve spise teprve může dospět ke správným úvahám o uložení adekvátního a zákonného trestu a jeho výměře. Okresní soud musí mít zároveň na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného, a že je povinen se řídit též ustanovením §270 odst. 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. května 2004
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c