ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.69.2004.1
sp. zn. 4 Tz 69/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 12. května 2004 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. S., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 7. 2. 2003, sp.zn. 8 T 26/2003 a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t á .
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 7. 2. 2003, sp. zn. 8 T 26/2003, byl obviněný V. S. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zákona, kterého se dopustil jednáním ze dne 11. 11. 2002, za což mu byl podle §171 odst. 1 tr. zákona za použití §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zákona uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Obviněnému V. S. byl trestní příkaz doručen dne 19. 3. 2003 a právní moci nabyl dne 28. 3. 2003.
Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 8. 2002, sp.zn. 8 T 114/2002, byl obviněný V. S. uznán vinným trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 písm. d) tr. zákona a neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zákona, jichž se dopustil jednáním ze dne 17. 2. 2002, za což mu byl podle §249 odst. 1 tr. zákona za použití §45 odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zákona uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu tří roků. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 8. 2002.
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 7. 2. 2003, sp. zn. 8 T 26/2003, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. S. Vytkl v ní, že zákon byl napadeným trestním příkazem porušen v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu ve vztahu k ustanovením §36 a §45a odst. 1 tr. zákona.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že se Okresní soud v Jičíně neřídil ustanoveními §36 tr. zákona a §45a odst. 1 tr. zákona, neboť napadeným trestním příkazem byla překročena hranice 400 hodin, stanovená jako maximální výměra pro trest obecně prospěšných prací, vzhledem k dříve uloženému trestu obecně prospěšných prací rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 8. 2002, sp. zn. 8 T 114/2002.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. řádu, že trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 7. 2. 2003, sp. zn. 8 T 26/2003, byl porušen zákon v neprospěch obviněného V. S. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. řádu zrušil napadený trestní příkaz a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §274 tr. řádu v neveřejném zasedání přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení, které napadené části rozhodnutí předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona není důvodná.
Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona namítá, že v projednávané trestní věci obviněného V. S. nebyla dodržena ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zákona, která stanoví povinnost respektovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací ve výši 400 hodin při ukládání dalšího trestu.
Obviněnému V. S. byly postupně uloženy tresty obecně prospěšných prací, a to nejprve rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 8. 2002, sp. zn. 8 T 114/2002, ve výměře 300 hodin a poté trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 7. 2. 2003, sp. zn. 8 T 26/2003, ve výměře 200 hodin.
Z obsahu spisu Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 8 T 114/2002, je patrné, že výkon trestu obecně prospěšných prací uloženého rozsudkem ze dne 5. 8. 2002 byl obviněnému V. S. nařízen usnesením téhož soudu ze dne 14. 10. 2002 u O. ú. M. formou práce při údržbě a opravách obecního úřadu. Ze zprávy P. a m. s., s. J., ze dne 21. 10. 2003 vyplývá, že obviněný S. měl k tomuto datu odpracováno u O. ú. M. celkem 100 hodin obecně prospěšných prací. Ze zprávy O. ú. M. ze dne 14. 4. 2004, kterou vyžádal Nejvyšší soud, se podává, že obviněný V. S. z trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 8 T 114/2002, vykonal ve dnech 14. 10. 2002 až 18. 12. 2002 na výkopových pracích 45 hodin, ve dnech 4. 1. 2003 až 20. 1. 2003 na úklidu a odvážení sněhu 32 hodin a ve dnech 16. 2. 2003 až 18. 3. 2003 na opravě chodníků 23 hodin. V období od 14. 11. 2002 do 18. 3. 2003 včetně vykonal z uloženého trestu celkem 100 hodin.
Ze shora uvedeného výčtu je zřejmé, že v době vydání trestního příkazu samosoudcem Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 8 T 26/2003, tj. dne 7. 2. 2003 měl obviněný V. S. již část trestu obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 8 T 114/2002, vykonanou a bylo povinností Okresního soudu v Jičíně zkoumat, o jakou část se jedná. Z opisu rejstříku trestů, který měl samosoudce k dispozici, přitom předchozí odsouzení obviněného vyplývala a v případě doplnění dokazování o údaje ze spisu vedeného pod sp.zn. 8 T 114/2002, by zjistil aktuální stav výkonu tohoto trestu.
Podle §36 tr. zákona platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zákona může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Trestní příkaz Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 8 T 26/2003, byl obviněnému doručen dne 19. 3. 2003 a teprve tímto okamžikem s ohledem na ustanovení §314e odst. 5 tr. řádu měl povahu odsuzujícího rozsudku, neboť účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají v případě trestního příkazu jeho doručením obviněnému. Jak vyplynulo ze zprávy O. ú. M., obviněný V. S. před doručením shora uvedeného trestního příkazu vykonal 100 hodin z trestu obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 8 T 114/2002 a zbývalo mu tedy vykonat ještě 200 hodin. Doručením trestního příkazu Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 8 T 26/2003, jímž byl obviněnému V. S. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, tak nedošlo k porušení ustanovení §36 tr. zákona, neboť k datu 19. 3. 2003 činila celková výměra postupně uložených trestů obecně prospěšných prací 400 hodin.
S ohledem na výše uvedené a na skutečnost, že ve stížnosti pro porušení zákona nebyly uplatněny proti napadenému trestnímu příkazu žádné další výtky, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že předmětná stížnost pro porušení zákona není důvodná, a proto ji podle §268 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. května 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal
Vypracoval:
JUDr. Petr Šabata