ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1004.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 1004/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. září 2004 o dovoláních podaných obviněnými J. F., M. F. a J. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 12 To 119/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 1 T 153/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných J. F., M. F. a J. H. o d m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 1 T 153/2003, byl obviněný J. F. uznán vinným návodem k pokusu trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §10 odst. 1 písm. b) tr. zák., §8 odst. 1 tr. zák. a §175 odst. 1 písm. a) tr. zák., a obviněné M. F. a J. H. byly uznány vinnými pokusem trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §8 odst. 1 tr. zák. a §175 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterých se dopustili v souvislosti s nepravdivou výpovědí u Okresního soudu v Náchodě dne 11. 2. 2002 ohledně okolností prodeje osobního motorového vozidla zn. Peugeot 306 manželům V. a I. S. Za tyto trestné činy byl všem obviněným podle §175 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 12 To 119/2004, tak, že odvolání všech tří obviněných podle §256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Hradci Králové napadli obvinění J. F., M. F. a J. H. dovoláními podanými prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřeli o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatelé uvedli, že se krajský soud nevypořádal s námitkami uvedenými v odvolání. Poukázali na četné rozpory ve výpovědi svědka V. S. a zpochybnili postup krajského soudu při hodnocení listinných důkazů, neboť soud vzal v úvahu pouze listiny svědčící v neprospěch obviněných a zcela pominul důkazní hodnotu faktury předložené tímto svědkem. Oprava vozidla nebyla podle námitky dovolání financována obviněným J. F. a dovolatelé se jednání kladeného jim za vinu nedopustili. Při hodnocení důkazů krajský soud podle názoru dovolatelů pominul zásady uvedené v §125 tr. ř., neboť z odůvodnění rozhodnutí není patrné, jak se soud vypořádal s obhajobou, které skutečnosti vzal za prokázané a které naopak odmítl. Z výše uvedených důvodů dovolatelé navrhli, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil soudu II. stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovoláním a uvedl, že v rozporu s deklarovaným dovolacím důvodem namítají toliko vadné hodnocení důkazů, čímž fakticky napadají soudem učiněná skutková zjištění. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podaná dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadají pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřují proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání byla podána v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.
Jak bylo uvedeno výše, obvinění ve svém mimořádném opravném prostředku poukázali na rozpornost výpovědi svědka, zpochybnili hodnocení listinných důkazů krajským soudem, uvedli okolnosti týkající se opravy předmětného vozidla a zdůraznili, že se jednání kladeného jim za vinu nedopustili. Takto formulované dovolací námitky obviněných směřují do oblasti hodnocení důkazů a ke zpochybnění skutkových zjištění vzešlých z tohoto hodnocení. Tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyloženo shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř. Nesprávnost právní kvalifikace jednání obviněných je totiž shledávána výlučně jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů a zjištění skutkového stavu věci. Jak vyplývá z výše uvedeného, v řízení o dovolání Nejvyšší soud nemůže měnit skutková zjištění soudu prvního resp. druhého stupně, neboť není další pravidelnou instancí přezkoumávající správnost a úplnost zjištění skutkového stavu věci. Uplatněnému dovolacímu důvodu svým obsahem neodpovídá ani námitka porušení ustanovení §125 tr. ř., neboť ani tato nevytýká nesprávnost hmotně právního posouzení, ale pochybení při aplikaci procesního předpisu.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněných byla podána z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovoláních spatřován v nedostatcích skutkových zjištění, nikoli v nesprávném právním posouzení skutku.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebyla podána z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jejich odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 14. září 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová