ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1210.2004.2
5 Tdo 1210/2004-I.
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. listopadu 2004 v trestní věci obviněného M. Ř., vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 2 T 526/2003, v řízení o dovolání obviněného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2004, sp. zn. 9 To 59/2004, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný M. Ř. n e b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Obviněný M. Ř. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2004, sp. zn. 9 To 59/2004, jímž byl k odvolání obviněného podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušen v celém rozsahu rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 2 T 526/2003 a bylo znovu rozhodnuto o vině a trestu obviněného.
Usnesením ze dne 4. 11. 2004, sp. zn. 5 Tdo 1210/2004, rozhodl Nejvyšší soud o podaném dovolání tak, že podle §265k odst. 1 a §265l odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2004, sp. zn. 9 To 59/2004 a rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 2 T 526/2003. Současně byla podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušena všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu v Břeclavi přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Vzhledem k tomu, že obviněný vykonává trest odnětí svobody v trvání dvou a půl roku, uložený mu výše citovaným rozsudkem Krajského soudu v Brně, bylo nutné po zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů rozhodnout o vazbě obviněného ve smyslu ustanovení §265l odst. 4 tr. ř.
Nejvyšší soud přitom dospěl k závěru, že v současném stadiu trestního řízení nejsou dány konkrétní skutečnosti vzbuzující důvodnou obavu ve smyslu §67 písm. a) až c) tr. ř., tedy že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání nebo že by opakoval trestnou činnost, pro níž je stíhán. V posuzované trestní věci nebyl obviněný vzat do vazby, v průběhu trestního stíhání byl vazebně stíhán v jiné věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 1 T 12/2004, přičemž tato věc není dosud pravomocně skončena.
Nejvyšší soud přihlédl též k povaze institutu vazby, který je výjimečným zásahem do osobní svobody zaručené Listinou základních práv a svobod (zejména čl. 8) i ke striktní právní úpravě vazebních důvodů po novele trestního řádu, k níž došlo zákonem č. 265/2001 Sb., a jež nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2002. Po zhodnocení všech relevantních skutečností neshledal u obviněného M. Ř. žádný z důvodů vazby podle §67 tr. ř. a rozhodl proto ve smyslu §265l odst. 4 tr. ř. tak, že se obviněný do vazby nebere.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 4. listopadu 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová