ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1368.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 1368/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. prosince 2004 o dovolání podaném obviněnou V. H., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. 3 To 87/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 231/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2003, sp. zn. 12 T 231/2002, byla obviněná V. H. uznána vinnou trestným činem křivého obvinění podle §174 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustila tím, že, „dne 15. 1. 2002 v Brně na ulici Rooseveltova 16, při jednání konaném před Městským soudem v Brně ve věci sp. zn. 23 P 56/2001 o výkon rodičovské zodpovědnosti, po řádném poučení dle příslušných ustanovení, jako účastnice řízení křivě obvinila svého manžela Ing. M. H. , nar. 13. 1. 1959, že měl v přesně nezjištěnou dobu v letech 1996 – 1997 pohlavně zneužívat jejich nezletilou dceru H. H. , nar. 4. 3. 1991, a to tím způsobem, že jí měl zasouvat prst do přirození a při líbání jí strkat jazyk do úst, na základě této výpovědi bylo policejním orgánem zahájeno ve smyslu ustanovení §158 odst. 3 tr. ř. prověřování pro trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 tr. zák. ve vztahu k podezřelému Ing. M. H. , kdy po provedeném trestním řízení bylo zjištěno, že toto obvinění bylo lživé“. Za tento trestný čin jí byl podle §174 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. 3 To 87/2004, tak, že odvolání obviněné podle §256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně napadla obviněná V. H. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřela o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť obě rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku.
Obviněná popřela, že by křivě obvinila svého manžela, neboť pouze potvrdila skutečnosti, které se dověděla od dcery. Sama obvinění svého manžela popsané ve výroku odsuzujícího rozsudku nikdy nevyslovila a neměla zájem na vedení trestního řízení proti manželovi. Dovolatelka podle svého vyjádření neiniciovala podání trestního oznámení a Policii ČR sdělila, že se nejednalo o pohlavní zneužívání. Po subjektivní stránce nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu křivého obvinění, když naopak činila veškeré kroky k tomu, aby bylo trestní stíhání zastaveno. Z výše uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil napadená rozhodnutí a sám ve věci rozhodl o zproštění obviněné obžaloby.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. uvedl, že skutek popsaný ve výroku rozsudku soudu I. stupně byl po právní stránce správně kvalifikován. Argumentace obviněné není odůvodněná, neboť musela být přinejmenším srozuměna s tím, že proti jejímu bývalému manželovi budou ze strany orgánů činných v trestním řízení učiněna příslušná opatření včetně obvinění z trestné činnosti. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. v neveřejném zasedání odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve posoudil splnění podmínek přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání podané z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Nelze tedy namítat vady právního posouzení z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněných ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž změna skutkových zjištění učiněných soudem prvního resp. druhého stupně dovolacím soudem je vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku vymezeného ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V opačném případě nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.
Jak bylo uvedeno výše, obviněná ve svém mimořádném opravném prostředku popřela, že by vyslovila obvinění svého manžela popsané ve výroku odsuzujícího rozsudku. Neměla zájem na vedení trestního řízení proti manželovi a z tohoto důvodu nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu křivého obvinění. Nejvyšší soud ve vztahu k těmto dovolacím námitkám dospěl k závěru, že z hlediska jejich obsahu neodpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyložen shora, ani žádnému jinému důvodu dovolání, které jsou taxativně vymezeny v §265b odst. 1, 2 tr. ř. Dovolací námitky totiž směřují prvotně do oblasti hodnocení důkazů a ke zpochybnění skutkových zjištění vzešlých z tohoto hodnocení a vytvářejí nový skutkový stav věci, tj. skutkový stav odlišný od skutkového stavu vyplývajícího z výroku i odůvodnění napadeného rozsudku. Z tohoto změněného skutkového stavu věci pak podle názoru dovolatelky vyplývá, že zmíněné obvinění nevyřkla a znaky trestného činu nenaplnila. Obviněná se tak v dovolání domáhá nejprve jiných skutkových závěrů a teprve na jejich podkladě dovozuje absenci subjektivní stránky trestného činu. V dovolání však neuvedla jedinou konkrétní námitku, která by zpochybňovala soudy obou stupňů učiněné právní posouzení zjištěného skutku, event. která by vytýkala porušení jiných ustanovení hmotného práva. Jak vyplývá z předchozích odstavců, Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž změna skutkových zjištění učiněných soudem prvního resp. druhého stupně dovolacím soudem není možná prostřednictvím žádného ze zákonných dovolacích důvodů.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. prosince 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová