ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1456.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 1456/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. ledna 2004 o dovolání podaném obviněným P. N., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2003, sp. zn. 7 To 260/03, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 15 T 148/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 4. 2003, sp. zn. 15 T 148/2002, byl obviněný P. N. uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil tím, že \"dne 8. 3. 2002 v době od 18.40 hod. do 18.51 hod. v P., K. ulice za křižovatkou s ulicí P. K., ve směru od centra města, při prováděné silniční kontrole uložil řidiči vozidla tov. zn. Peugeot 205 spz PHJ 69-19 M. H., pokutu ve výši 300,- Kč, aniž by vyplnil pokutové bloky a vydal mu díl \"B\", a v době od 19.25 do 19.35 hod. na tomtéž místě při provádění silniční kontroly uložil řidiči vozidla tov. zn. Audi spz MEK 89-20 J. O., pokutu ve výši 200,- Kč, aniž by vyplnil pokutové bloky a vydal by díl \"B\", a takto získané finanční prostředky si ponechal pro svoji potřebu.\" Za tento trestný čin mu byl uložen podle §158 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Podle §49 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu služby v ozbrojených silách i složkách na dobu dvou roků.
O odvolání obviněného rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 6. 2003, sp. zn. 7 To 260/03, tak, že je podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Shora citované usnesení Městského soudu v Praze napadl obviněný P. N. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., \"neboť odvolací soud při přezkoumávání rozhodnutí soudu prvního stupně zcela chybně právně posuzoval jednotlivé fáze trestního řízení a s tím související otázku nepřípustnosti některých kroků policejních orgánů a soudu\". Takto definoval obviněný své dovolání v doplnění, k němuž byl vyzván ve smyslu §265h odst. 1 tr. ř. předsedou senátu soudu prvního stupně. Přestože ani v tomto podání neoznačil dovolatel zákonným zněním slovní vyjádření uplatněných dovolacích důvodů, považoval Nejvyšší soud za dostačující vyjádření zákonným ustanovením, a to především s ohledem na obsah dovolacích námitek, jak bude uvedeno níže.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel namítl protiprávnost opatření důkazu - videozáznamu, který zásadním způsobem ovlivnil průběh přípravného řízení, a skutečnost, že pracovník inspekce Ministerstva vnitra ČR ve věci působil jako orgán činný v trestním řízení a současně v rozporu se zákonem také v postavení svědka, navíc jediného svědka, který byl schopen obviněného identifikovat. Dále poukázal na skutečnost, že součástí spisu byly i úřední záznamy o dřívějších proviněních obviněného, která však nebyla prokázána, a na nepřípustné zamítnutí dotazů obhájce na svědka H. v hlavním líčení. Z těchto důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející a zprostil obviněného obžaloby nebo aby věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a nejprve upozornil na vadu v zákonném označení důvodů dovolání, dále podání obviněného vytkl, že slovní vyjádření dovolacích důvodů se ani náznakem nepřibližují žádnému z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 tr. ř a navíc uplatněné argumenty rovněž neopovídají žádnému ze zákonem stanovených důvodů dovolání. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. podané dovolání odmítl a učinil tak podle §265r odst. 1 v neveřejném zasedání.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Proto bylo dále třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., předpokladem pro jeho uplatnění je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci. Druhou alternativu pak dle platné právní úpravy lze uplatnit v případech, byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V posuzované věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu nejde, neboť Městský soud v Praze jako soud druhého stupně konal odvolací řízení po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem. Jak vyplývá z níže uvedeného, v dané trestní věci nebyl shledán relevantně uplatněným ani dovolací důvod ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v řízení, které předcházelo zamítnutí řádného opravného prostředku.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy některých skutkových, hmotně právních či procesně právních vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to stížnost pro porušení zákona ve smyslu ustanovení §266 tr. ř. a násl. (podnět k níž byl ostatně již obviněným podán, jak vyplývá z obsahu spisu), případně obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.
Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku namítl protiprávnost opatření důkazu v podobě videozáznamu, nepřípustnost působení pracovníka inspekce Ministerstva vnitra ČR ve věci v procesním postavení svědka, zařazení úředních záznamů o dřívějších neprokázaných proviněních obviněného do trestního spisu a nepřípustnost zamítnutí dotazů obhájce soudem prvního stupně. K takto formulovaným námitkám Nejvyššímu soudu nezbývá než konstatovat, že se jedná o námitky zpochybňující zákonnost postupu v trestním řízení, tedy námitky nesprávné aplikace trestního řádu jakožto základního procesního předpisu upravujícího trestní řízení, nikoli o námitky vytýkající pochybení v právním posouzení skutku nebo jiném hmotně právním posouzení. Dovolací námitky obviněného tedy směřují výlučně do oblasti procesní, tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani pod žádný jiný z taxativně vymezených důvodů dovolání v §265b odst. 1, 2 tr. ř.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v procesních vadách. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř. a nelze přistoupit k přezkumu zákonnosti a odůvodněnosti napadeného rozhodnutí podle §265i odst. 3 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 7. ledna 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová