ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1476.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 1476/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 1. 2004 o dovolání obviněného J. H., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 50 T 231/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 50 T 231/2002, byl obviněný J. H. uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zák. Za tento trestný čin byl odsouzen podle §185 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Pro výkon trestu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. bylo rozhodnuto o zabrání věci, a to 49,13 kg plastické trhaviny zn. Semtex a 97 kusů rozbušek. Proti rozsudku podali odvolání obviněný a státní zástupce, o kterých rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 7. 2003, sp. zn. 9 To 251/2003, tak, že obě odvolání zamítl podle §256 tr. řádu jako nedůvodná.
Obviněný J. H. podal proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 50 T 231/2002, prostřednictvím svého obhájce dovolání z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný v dovolání odkázal na závěrečnou řeč a písemné odvolání. Je přesvědčen, že nenaplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zák. Poukázal na to, že v rámci údajné organizované skupiny se nijak nepodílel na konkrétních činnostech, kde by měl přidělené úkoly, ve kterých by jeho činnost byla plánovaná a koordinovaná. Obviněný popřel, že by měl alespoň obecnou představu o množství a předmětu obchodu, takže nemohl spáchat trestnou činnost ve větším rozsahu. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 50 T 231/2002, zrušil a věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření navrhla, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, neboť je nepřípustné, protože směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) především zkoumal, zda má podané dovolání všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. řádu. Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno u Obvodního soudu pro Prahu 9, takže dovolání bylo podáno v místě a ve lhůtě uvedené v §265e tr. řádu a obviněný dovolání podal prostřednictvím svého obhájce (§265d odst. 2 tr. řádu).
I přes tyto skutečnosti došel Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného J. H. není přípustné.
V posuzovaném případě obviněný podal dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 50 T 231/2002, který rozhodoval jako soud prvního stupně. Podle §265a odst. 1 tr. řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) - h) tr. řádu jsou taxativně vymezena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé.
Z obsahu dovolání i z konečného návrhu je mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, že dovolání obviněného J. H. směřuje proti výše citovanému rozsudku, který je rozsudkem soudu prvního stupně, ačkoli ustanovení §265a odst. 1 tr. řádu výslovně stanoví, že dovoláním lze napadnout výlučně rozhodnutí, které učinil soud ve druhém stupni.
Jen do uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené zákonem k podání dovolání (§265e tr. řádu) by obviněný mohl učinit podání, jehož obsahem by bylo napadení rozhodnutí soudu druhého stupně (srov. rozh. pod č. 25/2003 Sb. rozh. tr.), což obviněný neučinil a ani již učinit nemohl, protože dovolání podal dne 13. 10. 2003 a dvouměsíční lhůta k podání dovolání mu skončila tentýž den.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl jako nepřípustné, přičemž své rozhodnutí učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. ledna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Zdeněk Sovák
Vypracoval:
JUDr. Jiří Šoukal