ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.301.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 301/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. dubna 2004 o dovolání obviněného JUDr. E. Z., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2003, sp. zn. 10 To 230/2003, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 2 T 235/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný JUDr. E. Z. byl rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 2 T 335/2002, uznán vinným pokusem trestného činu poškozování věřitele podle §8 odst. 1, §256 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zák. a byl odsouzen podle §256 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2003, sp. zn. 10 To 230/2003, bylo odvolání obviněného proti tomuto rozsudku podle §256 tr. řádu zamítnuto.
Proti unesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2003, sp. zn. 10 To 230/2003 podal obviněný sám dne 2. 2. 2003 dovolání, v němž neuvedl výslovně, o který dovolací důvod se jeho dovolání opírá. Další dovolání obviněného, obsahově shodné s předchozím dovoláním, došlo Okresnímu soudu ve Svitavách dne 5. 2. 2004. Pod podacím razítkem byl připojen otisk razítka s tímto textem: „Podle podacího razítka podáno na poštu dne 4. 2. 2004“. Na tomto vyhotovení dovolání je oproti dovolání, které podal a podepsal sám obviněný JUDr. E. Z., za textem dovolání v jeho závěru uvedeno: „JUDr. E. Z., v. r., Mgr. M. I., obhájce v plné moci“, a je připojen otisk razítka s následujícím textem: „Advokátní kancelář Mgr. M. I., 530 02 P., Sladkovského 605“, dále čísla telefonu a faxu a IČO. Na výzvu Okresního soudu ve Svitavách, která byla doručena obviněnému i jeho obhájkyni dne 25. 2. 2002, obviněný sdělil uvedenému soudu přípisem ze dne 26. 2. 2004, který byl doručen Okresnímu soudu ve Svitavách dne 11. 3. 2004, že dovolání podal z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Obviněný v dovolání namítal nesprávná skutková zjištění a tvrdil, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a nejedná se proto o trestný čin. Námitky vznesl především proti tomu, že se soudy obou stupňů údajně nezabývaly skutečnostmi, které vyplynuly z výpovědí svědkyň M. H. a Mgr. M. I., konkrétně, že svědkyně J. S. přinesla do advokátní kanceláře kopii směnky, kterou svědkyně M. H. okopírovala a poté ji vrátila svědkyni J. S. Podle obviněného jsou nevěrohodné výpovědi svědků J. S. a R. S. Nesouhlasil ani s tím, jak byla soudem posouzena výpověď svědka R. H. Obviněný měl také výhrady k tomu, že podle názoru odvolacího soudu lze spáchat trestný čin předstíráním neexistujícího práva nebo závazku i kopií určitého dokladu. Podle obviněného však neověřená kopie jakékoliv listiny, zejména směnky, je bezcenným listem papíru bez jakéhokoliv právního významu a nelze jí spáchat trestnou činnost.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, když přitom zohlední i námitky podjatosti obsažené ve spisu s tím, že věc nebude rozhodovat nalézací ani odvolací soud V. justičního kraje (doslovné znění návrhu obviněného).
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření ze dne 13. 2. 2004 k dovolání obviněného poukázala na to, že podle §265d odst. 2 tr. řádu může obviněný podat dovolání jen prostřednictvím obhájce. Trestní řád přitom nestanoví žádnou výjimku ani pro případ, že obviněný je advokátem. Protože obviněný podal dovolání sám, navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky o podání obviněného nerozhodoval a aby postupoval podle §265d odst. 2 věty druhé tr. řádu. Pro případ, že by Nejvyšší soud České republiky tento právní názor neakceptoval, navrhla, aby dovolání obviněného bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť dovolání obsahuje výlučně námitky skutkového charakteru, a přestože obviněný neuvedl dovolací důvod podle §265b tr. řádu, podle obsahu měl zřejmě na mysli dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Před rozhodnutím o dovolání předsedu senátu postupoval podle §265o odst. 2 tr. řádu a zjistil, že dovolání podané prostřednictvím obhájkyně Mgr. M. I., jíž obviněný dne 2. 2. 2004 udělil plnou moc k zastupování v dovolacím řízení, bylo podáno na poštu dne 4. 2. 2004, tedy v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu není naplněn. Vycházel přitom z následujících skutečnosti:
Zákonem č. 265/2001 Sb. byla zavedena s účinností od 1. 1. 2002 neslučitelnost postavení obhájce s postavením svědka, znalce nebo tlumočníka pro celé trestní řízení, včetně řízení o mimořádných opravných prostředcích, za předpokladu, že obhájce v trestním řízení skutečně vystupuje v postavení svědka, znalce nebo tlumočníka. Podle §35 odst. 3 tr. řádu platí, že v trestním řízení nemůže být obhájcem advokát, který v něm vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník.
V trestní věci obviněného JUDr. E. Z. vypovídala dne 27. 1. 2003 u hlavního líčení u Okresního soudu ve Svitavách jako svědkyně Mgr. M. I., obhájkyně obviněného v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud České republiky z tohoto důvodu rozhodl podle §37a odst. 1 písm. a) tr. řádu z důvodu uvedeného v §35 odst. 3 tr. řádu o vyloučení advokátky Mgr. M. I. jako zvolené obhájkyně z obhajování obviněného JUDr. E. Z. ve věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 5 Tdo 301/21004.
Za této situace bylo dovolání obviněného JUDr. E. Z. podáno osobou neoprávněnou, a proto Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. dubna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek