Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.05.2004, sp. zn. 5 Tdo 504/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.504.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.504.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 504/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. května 2004 o dovolání podaném obviněným J. V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2003, sp. zn. 3 To 671/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 T 52/2002, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 5 T 52/2002, byl obviněný J. V. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že „dne 30. 11. 2001 kolem 23.00 hod. ve S. O. na ul. Ch. č. 12 v prostoru bytu úmyslně strčil do P. Ch., který v důsledku tohoto jednání upadl jednak na skříňku a jednak na rohovou sedačku v obývacím pokoji, čímž jmenovanému způsobil zlomeninu hlavice vřetenní kosti levé ruky a poranění levého zápěstí projevující se bolestivostí a omezením pohybu v zápěstí s dobou léčení v trvání 4 – 6 týdnů.“ Za tento trestný čin mu byl podle §221 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Dále bylo podle §229 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o náhradě škody. Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 11. 2003, sp. zn. 3 To 671/2003, tak, že odvolání obviněného i poškozeného podle §256 tr. ř. zamítl. Shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě napadl obviněný J. V. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a zároveň i na nesprávném hmotně právním posouzení a bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, neboť nebyly provedeny veškeré důkazy ve věci, zejména navrhovaná rekonstrukce činu na místě samém. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel vyslovil přesvědčení, že skutek, jehož se měl dopustit, nebyl nikdy řádně prošetřen. Poukázal na značné rozpory mezi tvrzeními poškozeného v jeho jednotlivých výpovědích, které v dovolání citoval, na hodnocení výpovědi svědkyně H. Ch. jako nevěrohodné a hodnocení vyjádření znalce toliko v neprospěch obviněného. Kdyby byla provedena obhajobou navrhovaná rekonstrukce činu, bylo by podle jeho názoru nutno dojít k závěru, že ke skutku, za který byl dovolatel odsouzen, nedošlo. Navrhl proto, aby dovolací soud zrušil usnesení krajského soudu jakož i rozsudek okresního soudu, aniž by specifikoval další postup dovolacího soudu. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedla, že uváděné důvody pro podání dovolání nekorespondují s obsahem jeho odůvodnění, neboť argumenty dovolatele se týkají výlučně hodnocení důkazů. Dovolání bylo podle jejího názoru podáno z jiného důvodu než z důvodu vyjmenovaného v ustanovení §265b tr. ř., přičemž uplatněný dovolací důvod není v souladu s obsahem odůvodnění. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti podání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný. Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku zpochybnil řádné prošetření žalovaného skutku, poukázal na značné rozpory ve výpovědích poškozeného a na hodnocení výpovědí svědkyně a znalce toliko v neprospěch obviněného. Dovolací námitky obviněného směřují tedy výlučně do oblasti hodnocení důkazů a ke zpochybnění skutkových zjištění vzešlých z tohoto hodnocení, tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyloženo shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř. Dovolací námitky tedy nevytýkají pochybení v právním posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jak vyžaduje uplatnění dovolatelem označeného dovolacího důvodu. Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., předpokladem pro jeho uplatnění je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Dovolatel ve svém podání uplatnil první alternativu tohoto dovolacího důvodu, neboť podle jeho názoru došlo k zamítnutí řádného opravného prostředku aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, neboť ve věci nebyly provedeny veškeré potřebné důkazy. V posuzované věci však o první alternativu tohoto dovolacího důvodu nejde, neboť Krajský soud v Ostravě jako soud druhého stupně konal odvolací řízení po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem, když navíc námitka neprovedení důkazů svým obsahem nenaplňuje žádný z taxativně vymezených dovolacích důvodů. Jak vyplývá z níže uvedeného, v dané trestní věci nebyl shledán relevantně uplatněným ani dovolací důvod ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v řízení, které předcházelo zamítnutí řádného opravného prostředku, z téhož důvodu nemohl být relevantní ani dovolací důvod podle §265 odst. 1 písm. l) tr. ř. S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. jsou totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřovány v nedostatcích skutkových zjištění. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 19. května 2004 Předsedkyně senátu: JUDr. Blanka Roušalová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/19/2004
Spisová značka:5 Tdo 504/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.504.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20