ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.654.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 654/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. června 2004 o dovolání podaném obviněným D. K., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 31 To 7/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 1 T 76/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 3. 11. 2003, sp. zn. 1 T 76/2003, byl obviněný D. K. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1, 3 tr. zák. a pokusem trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. 1 tr. zák. a §250a odst. 1, 3 tr. zák., kterých se dopustil tím, že \"v L. dne 15. 2 2001 v pobočce Č. P., a. s., ve F. ulici č. 8 uplatnil nárok na plnění z pojistné smlouvy č. 058-52530-10 z titulu poškození osobního vozidla zn. Škoda Octavia, SPZ LBM 77-36, k němuž mělo dojít dne 12. 2. 2001 při dopravní nehodě s nezjištěným vozidlem, ačkoliv věděl, že se nehoda nestala a že k poškození vozidla došlo jiným způsobem, na základě čehož mu bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 284.600,- Kč, čímž způsobil Č. p., a. s., se sídlem P., S. 75/16, škodu v téže výši, a společně s P. P., v L. dne 2. 7. 2001 v pobočce Č. p. p., a. s., v ul. B. N. č. 22, uplatnil nárok na plnění z pojistné smlouvy č. 3005230333 z titulu poškození osobního vozidla zn. Škoda Octavia, SPZ LBM 77-36, k němuž mělo dojít dne 1. 7. 2001 při dopravní nehodě s osobním vozidlem zn. Škoda Felicia, SPZ LBJ 99-05, ačkoliv věděl, že se nehoda nestala a že k poškození vozidla došlo jiným způsobem, když pojistné plnění ve výši 272.485,- Kč vyplaceno nebylo.\" Za tyto trestné činy mu byl podle §250a odst. 3 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. a §53 odst. 2 písm. b) tr. zák. uložen úhrnný peněžitý trest ve výši 100.000,- Kč, přičemž pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl podle §54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo dále rozhodnuto o náhradě škody.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 31 To 7/2004, tak, že odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci napadl obviněný D. K. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť \"hmotně právní podmínky pro uložení peněžitého trestu dány nejsou a krajský soud pochybil, když odvolání obviněného zamítl\".
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že v daném případě nebyly splněny podmínky k uložení peněžitého trestu uvedené v §54 odst. 1 tr. zák. Toto tvrzení opřel o údaje vypovídající o jeho rodinných a výdělkových poměrech, které předložil již odvolacímu soudu, z nichž podle jeho názoru vyplývá, že s ohledem na svou finanční situaci není schopen zaplatit peněžitý trest ve výši 100.000,? Kč a byl proto fakticky odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 1 roku. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení krajského soudu a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání. Podle jejího názoru jsou dovolatelovy námitky založeny výhradně na zpochybnění přiměřenosti jeho trestního postihu a věcně nepokrývají pojem jiného nesprávného hmotně právního posouzení ve smyslu použitého dovolacího důvodu. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. podané dovolání odmítl a učinil tak podle §265r odst. 1 písm. a) tr.ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud aniž by přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku, proti němuž bylo dovolání podáno (§265i odst. 3 tr. ř.), shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. zák.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný. Pokud jde o \"jiné nesprávné hmotně právní posouzení\" může být spatřováno v posuzování jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva, avšak jestliže by se vztahovalo k trestu nebo k ochrannému opatření, půjde o zvláštní dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h) nebo j) tr. ř.
Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku namítl, že k uložení peněžitého trestu v jeho trestní věci nebyly splněny podmínky uvedené v ustanovení §54 odst. 1 tr. zák., neboť odvolací soud se řádně nezabýval jeho majetkovými poměry. Nesprávnost hmotně právního posouzení skutku, kterou předpokládá zákon jako dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. zák. tedy dovolatel spatřoval v nesprávném uložení peněžitého trestu ve vztahu k porušení ustanovení §54 odst. 1 tr. zák. Jak je již uvedeno výše, dovolání je jedním z mimořádných opravných prostředků (stížnost pro porušení zákona podle §266 tr. ř. a násl. a obnova řízení podle §277 tr. ř. a násl.), který byl do trestního řádu zaveden zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002. Dovolání je přípustné jen z výslovně stanovených a taxativně vymezených důvodů obsažených v ustanovení §265b tr. ř. S ohledem na limitující obsah a rozsah přezkumné povinnosti dovolacího soudu (§265i odst. 3 tr. ř.) je definování dovolacího důvodu obligatorní obsahovou náležitostí podaného dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.) a nesplnění náležitostí obsahu dovolání má za důsledek jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
Jestliže zákonné vymezení důvodů dovolání obsahuje možnost podat dovolání proti výroku o trestu (v uvedených případech) speciálním důvodem podle písm. h) ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. ( s výjimkou uložení trestu odnětí svobody na doživotí dle odst. 2 citovaného ustanovení), nelze považovat dovolání obviněného uplatněného z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., které přitom obsahuje výlučně námitky směřující proti uložení peněžitého trestu, za zákonné. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud nikoli jen z důvodů vymezení obsahu a důvodů dovolání, jak jsou již uvedeny shora, nýbrž i proto, že určitá formalizace dovolání jako mimořádného opravného prostředku odpovídá i dalšímu ze zákonných předpokladů pro jeho řádné podání, možnosti obviněného podat jej pouze prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 tr. ř.), a to právě pro předpoklad poskytnutí určité kvalifikované právní pomoci obviněným z důvodu splnění všech zákonných podmínek nutných k podání dovolání.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než, které obviněný uplatnil. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném uložení druhu trestu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 9. června 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová