ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.694.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 694/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. června 2004 o dovolání podaném obviněným F. P., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, ze dne 6. 1. 2004, sp. zn. 55 To 368/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 4 T 329/99, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 8. 2002, sp. zn. 4 T 329/99, byl obviněný F. P. uznán vinným dvojnásobným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. a dvojnásobným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., za které mu byl podle §248 odst. 2 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §60a odst. 3 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti roků za současného vyslovení dohledu. Podle §60a odst. 3 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil způsobenou škodu a podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, usnesením ze dne 6. 1. 2004, sp. zn. 55 To 368/2002, tak, že odvolání obviněného a poškozeného podle §256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v České Lípě napadl obviněný F. P. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu I. stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí a „aniž by pro takovýto výrok byly shledány důvody“.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel vyslovil přesvědčení, že v důsledku rozhodnutí soudů obou stupňů mu byla upřena práva na obhajobu a práva podle §2 odst. 5 tr. řádu. Protože v řízení nebyly připuštěny další důkazy navrhované obhajobou, zůstala skutková zjištění neúplná, v důsledku čehož došlo k nesprávnému hmotně právnímu posouzení věci. Pokud by soudy doplnily dokazování způsobem navrhovaným obhajobou, musely by namísto uznání viny obviněného obžaloby zprostit. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a rozsudek mu předcházející, jakož i další výroky na zrušená rozhodnutí navazující a věc vrátil soudu II. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Současně navrhl, aby dovolací soud podle §265o odst. 1 tr. ř. odložil výkon rozhodnutí soudu I. stupně.
Nejvyšší státní zástupkyně se písemně vyjádřila k podanému dovolání prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Podle jeho názoru dovolatel namítá toliko neúplné dokazování a nesprávnost hodnocení provedených důkazů, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění a skutečnost, že odvolání obviněného nebylo vyhověno. Dovolací námitky tudíž nenaplňují žádný z důvodů dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání podané z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Dovoláním podaným z tohoto důvodu tedy nelze namítat vady právního posouzení z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněných ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž změna skutkových zjištění učiněných soudem prvního resp. druhého stupně dovolacím soudem je vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden. V této souvislosti je nutno připomenout, že nápravu některých skutkových, hmotně právních či procesně právních vad je podle trestního řádu možno učinit na podkladě dalších mimořádných opravných prostředků, a to stížnosti pro porušení zákona podle §266 tr. ř. a násl., případně obnovy řízení podle §277 a násl. tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku vymezeného ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V opačném případě nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.
Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku namítl porušení práva na obhajobu a práva podle §2 odst. 5 tr. řádu s odkazem na odmítnutí důkazů navrhovaných obhajobou. Takto formulované dovolací námitky obviněného směřují výlučně do oblasti hodnocení důkazů a ke zpochybnění skutkových zjištění vzešlých z tohoto hodnocení, tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyloženo shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř. Nesprávnost hmotně právního posouzení jednání obviněného je totiž dovolatelem shledávána výlučně v nedostatečném zjištění skutkového stavu věci způsobeném odmítnutím důkazů navrhovaných obhajobou, tedy v porušení procesních ustanovení trestního řádu o dokazování a zjišťování skutkového stavu věci, dovolací námitky však nevytýkají pochybení v právním posouzení skutku nebo porušení jiného hmotně právního ustanovení, jak vyžaduje uplatnění dovolatelem označeného dovolacího důvodu. Jak vyplývá z výše uvedeného, v řízení o dovolání Nejvyšší soud nemůže měnit skutková zjištění soudu prvního resp. druhého stupně, neboť není další pravidelnou instancí přezkoumávající správnost a úplnost zjištění skutkového stavu věci.
Pokud jde o druhý dovolací důvod uplatněný obviněným, je označen jako důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., přičemž uplatnil první alternativu tohoto dovolacího důvodu, jejímž předpokladem je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Předmětná alternativa tohoto dovolacího důvodu tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci. V posuzované věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu nejde, neboť Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, jako soud druhého stupně, konal odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) rozhodl po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem. V dané trestní věci nebyl shledán ani jiný zákonem definovaný dovolací důvod /§265b odst. 1 písm. a) – k) tr. ř./ v řízení, které předcházelo zamítnutí řádného opravného prostředku.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. jsou totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřovány výhradně v nedostatcích skutkových zjištění.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. S ohledem na rozhodnutí o odmítnutí dovolání neshledal dovolací soud důvod pro postup podle §265o odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 23. června 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová