ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.706.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 706/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. června 2004 o dovolání obviněného J. W., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 9 To 415/2003, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 25 T 45/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 6. 8. 2003, sp. zn. 25 T 45/2003, byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle §49 odst. 1 tr. zák. mu byl současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu služebního poměru u Policie ČR a obecní policie na dobu pěti let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému J. T. částku 7.500,- Kč a poškozenému T. L. částku 1.050,- Kč. Trestný čin spáchal obviněný tím, že dne 23. 9. 2002 mezi 13:30 – 14:00 hod. v P. z kanceláře č. 124 MO PČR V. odcizil mobilní telefon značky NOKIA 6310, výrobní číslo 350841206287685 černozlaté barvy, čímž jeho majiteli nstržm. PČR T. L., způsobil škodu ve výši 8.000,- Kč, přičemž tento mobilní telefon se pokusil prodat téhož dne v bazaru – zastavárně v P., D. h. 16.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výroku o vině i trestu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 9 To 415/2003, podle §258 odst. 1 písm. e), f) odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a náhradě škody ohledně poškozeného J. T. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině trestným činem krádeže podle 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. obviněnému uložil podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §53 odst. 1, 3 tr. zák. peněžitý trest ve výměře 10.000,- Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák. mu pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho týdne. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 9 To 415/2003, podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. V. S. dovolání proti všem výrokům napadeného rozsudku. V dovolání vytýkal soudům obou stupňů nesprávné hodnocení provedených důkazů a nesprávné posouzení jeho viny. Obviněný uvedl, že se trestného činu nedopustil a jeho vina nebyla v důkazním řízení prokázána. Poukázal na to, že v řízení před soudy obou stupňů předložil řadu důkazů, které podle jeho názoru vyvracely obžalobu. Soud prvního stupně i soud odvolací podle obviněného pochybil, když nevyslechl svědka J. H., který podle něj mohl potvrdit jeho verzi obhajoby. Obviněný dále namítl, že závěry soudů obou stupňů o jeho vině jsou v rozporu s časovými souvislostmi skutku. Také způsob provedení a hodnocení důkazu rekognicí podle názoru obviněného svědčí o pochybnostech o jeho vině.
Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 9 To 415/2003, a přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (265c tr. ř.) zjistil, že dovolání je přípustné a bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř., bylo podáno proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. a bylo podáno oprávněnou osobou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.
Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda podané dovolání splňuje zákonem požadované náležitosti. Podle §265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud zjistil, že podané dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
Podle §265h odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Z obsahu spisu je zřejmé, že předseda senátu soudu prvního stupně postupoval zcela v souladu s ustanovením §265 h odst. 1 tr. ř. Výzva k odstranění vad dovolání s upozorněním na možnost odmítnutí dovolání, pokud by ve stanovené lhůtě 14 dnů nebyly vady dovolání odstraněny, byla doručena obhájci obviněného dne 21. 4. 2004.
Obhájce obviněného vady dovolání v uvedené lhůtě neodstranil. V této souvislosti je třeba uvést, že podle §60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy nastala událost určující počátek lhůty. Podle §60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo na den pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Byla-li proto v této věci výzva k odstranění vad s uvedeným upozorněním doručena obhájci obviněného dne 21. 4. 2004, stanovená lhůta skončila dne 5. 5. 2004. Obhájce obviněného tuto lhůtu k odstranění vad a doplnění náležitostí obsahu dovolání nedodržel.
Lhůta dvou týdnů (§265h odst. 1 tr. ř.) je explicitně uvedena v zákoně, jde proto o tzv. lhůtu zákonnou (na rozdíl od tzv. lhůty soudcovské). Stanovení lhůty přímo v zákoně je v zájmu zajištění principu právní jistoty a stability právních poměrů.
Nedodržení stanovené zákonné lhůty má obvykle procesní důsledky. V daném případě byl na takový možný následek obhájce obviněného upozorňován již v přípise předsedy senátu soudu prvního stupně.
Protože dovolání obviněného trpí vytýkanými vadami a tyto vady nebyly odstraněny na výzvu předsedy senátu soudu prvního stupně ve lhůtě dvou týdnů a přes upozornění, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňovalo náležitosti obsahu dovolání a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. června 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek