ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.743.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 743/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. července 2004 o dovolání podaném obviněným M. K., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 3. 2004, sp. zn. 6 To 45/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 4 T 60/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 11. 12. 2003, sp. zn. 4 T 60/2003, byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil tím, že „dne 12. prosince 2002 kolem 13:00 hodin v Ch., v ulici C., v herně napravo od restaurace D. poté, co byl hlídkou Policie České republiky Obvodního oddělení Ch. ve složení pprap. D. V., a prap. R. J., vyzván k prokázání totožnosti, snažil se hlídce utéci z herny ven, v čemž mu zabránil pprap. D. V. tím, že se mu postavil do cesty a chytil ho za levou ruku, načež vzhledem k tomu, že se obviněný začal aktivně bránit, byl službukonajícími policisty vyzván, aby takového jednání zanechal, jinak proti němu bude použito donucovacích prostředků, na tuto výzvu však obviněný nereagoval a dále policisty napadal kopy a slovně vulgárními výrazy uvedenými ve spise, když se mu prap. R. J. snažil přiložit služební pouta na ruce, uchopil ho obviněný rukou za šourek a opakovaně jej silou mačkal, čímž poškozenému prap. R. J. způsobil bolestivost šourku s mírným zarudnutím, otok levého varlete a nadvarlete, suspektní drobné prokrvácení v pravém varleti a krvácení do obalů varlat, v důsledku čehož byl poškozený prap. R. J. omezen v obvyklém způsobu života a v pracovní neschopnosti v době od 12. 12. 2002 do 23. 12. 2002“. Za tento trestný čin mu byl podle §155 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 15. 3. 2004, sp. zn. 6 To 45/2004, tak, že odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Plzni napadl obviněný M. K. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že zjištěný skutek byl v rozporu s trestním zákonem posouzen jako trestný čin, ačkoliv se o trestný čin nejednalo. Jednání obviněného mělo být správně posouzeno jako nutná obrana podle §13 tr. zák., neboť skutkový děj proběhl ve zcela jiném časovém sledu. Zákrok policistů byl nepřiměřeně tvrdý, provokující a zasáhl do práv a svobod obviněného v rozporu s čl. 8 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. Obrana obviněného byla zahájena za situace, kdy obviněný přímo odvracel trvající útok na jeho tělesnou integritu. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí „ve výroku o vině a trestu“ a věc vrátil soudu II. stupně k novému projednání a rozhodnutí nebo aby sám rozhodl o zproštění obviněného obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.
Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku namítl nesprávné posouzení jeho jednání jako trestného činu, ačkoliv mělo být správně kvalifikováno jako nutná obrana podle §13 tr. zák., neboť skutek proběhl ve zcela jiném časovém sledu, když obrana obviněného byla zahájena za situace, kdy obviněný přímo odvracel trvající útok na jeho tělesnou integritu. Takto formulované dovolací námitky obviněného směřují do oblasti hodnocení důkazů a ke zpochybnění skutkových zjištění vzešlých z tohoto hodnocení, tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyloženo shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř. Nesprávnost právní kvalifikace jednání dovolatele (a požadovaná aplikace §13 tr. zák.) je totiž dovolatelem shledávána výlučně jako důsledek nesprávného zjištění skutkového stavu věci (resp. prosazováním jiného skutkového stavu věci, jiného časového průběhu skutkového děje). Jak vyplývá z výše uvedeného, v řízení o dovolání Nejvyšší soud nemůže měnit skutková zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, neboť není další pravidelnou instancí přezkoumávající správnost a úplnost zjištění skutkového stavu věci. Pokud soudy obou stupňů dospěly k závěru, že obviněný se snažil hlídce utéci, byl vyzván, aby takového jednání zanechal a upozorněn na případné užití donucovacích prostředků, a následně na tuto výzvu nereagoval a policisty napadal způsobem popsaným ve výroku odsuzujícího rozsudku, je Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení povinen vycházet z takto popsaného skutkového stavu věci, přičemž prosazení jiného průběhu skutku (odpovídajícího tvrzení dovolatele, že obrana obviněného byla zahájena až poté, co odvracel trvající útok) není možné prostřednictvím žádného z taxativně vymezených dovolacích důvodů.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nedostatcích skutkových zjištění, nikoli v nesprávném právním posouzení skutku.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 13. července 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová