ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.826.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 826/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. července 2004 o dovoláních podaných obviněnými S. D. a S. Z., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2003, sp. zn. 6 To 240/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 16 T 171/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných S. D. a S. Z. o d m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 4. 2003, sp. zn. 16 T 171/2002, byli obvinění S. D. a S. Z. společně s obviněným I. G. uznáni vinnými trestnými činy loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., jako spolupachatelé podle §9 odst. 2 tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle §234 odst. 1 tr. zák. každému z obviněných uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byli podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazeni do věznice s dozorem. Obviněným byl současně podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest vyhoštění na dobu deseti roků. Tímtéž rozsudkem byl obviněný S. Z. dále zproštěn obžaloby podle §226 písm. c) tr. ř. pro skutek, kvalifikovaný jako trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zák.
O odvolání obviněných a státního zástupce rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 6. 2003, sp. zn. 6 To 240/2003, kterým napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil u všech obviněných pouze ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu a podle §259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině nově rozhodl tak, že každému z obviněných uložil podle §234 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byli podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazeni do věznice s ostrahou. Obviněným byl současně podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle §256 tr. ř. byla zamítnuta odvolání všech tří obviněných.
Shora citovaný rozsudek Městského soudu v Praze napadli obvinění S. D. a S. Z. dovoláním podaným prostřednictvím obhájců ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřeli oba obvinění o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Obviněný S. D. směřoval svůj mimořádný opravný prostředek proti všem výrokům napadeného rozhodnutí a uvedl, že při provádění důkazů soudy obou stupňů bylo postupováno v rozporu s §89 tr. ř., jeho vina nebyla prokázána, když poškození útočníky nepoznali a rekognice svědkem P. P. stejně jako důkaz pachovou stopou nejsou nepochybnými důkazy viny dovolatele. Poukázal na skutečnost, že při trestném činu nebyl přistižen a že u něj nebyla nalezena žádná z odcizených věcí. Z těchto důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek a předchozí vadné řízení, aniž by vyslovil další požadavky na postup dovolacího soudu.
Obviněný S. Z. svůj mimořádný opravný prostředek směřoval do výroku o zamítnutí odvolání, výroku, jímž se zrušuje výrok o trestu a novému výroku o trestu. V odůvodnění uvedl, že dovolání podává jako nutný předpoklad řízení před Ústavním soudem a vyjádřil přesvědčení, že byl uznán vinným na základě nepřímých důkazů, které však netvořily souvislý řetězec, přičemž důkazy ve prospěch obviněného nebyly zohledněny. Podle jeho názoru v řízení u soudu I. stupně nebyly splněny podmínky pro výslech svědka P. P. v režimu utajení a došlo tím ke zkrácení práva obhajoby. Z výše popsaných důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil podle §265k tr. ř. rozhodnutí odvolacího soudu v té části, v níž bylo zamítnuto jeho odvolání, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, a aby věc přikázal Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovoláním a uvedla, že námitky obou dovolatelů zpochybňují skutková zjištění soudů obou stupňů a nelze je podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání obě podaná dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že obě dovolání jsou přípustná podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., byla podána v zákonné lhůtě u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňují náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, v obou případech označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání podané z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Dovoláním podaným z tohoto důvodu tedy nelze namítat vady právního posouzení z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněných ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž změna skutkových zjištění učiněných soudem prvního resp. druhého stupně dovolacím soudem je vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden. V této souvislosti je nutno připomenout, že nápravu některých skutkových, hmotně právních či procesně právních vad je podle trestního řádu možno učinit na podkladě dalších mimořádných opravných prostředků, a to stížnosti pro porušení zákona podle §266 tr. ř. a násl., případně obnovy řízení podle §277 a násl. tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku vymezeného ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V opačném případě nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.
Jak vyplývá z předchozích odstavců, obvinění S. D. a S. Z. v odůvodnění svých mimořádných opravných prostředků uvedli prakticky totožné námitky vytýkající soudům obou stupňů porušení procesních ustanovení upravujících provádění důkazů (rekognice, pachovou stopou, nepřesvědčivost nepřímých důkazů a nezákonnost utajení svědka). Takto formulované dovolací námitky obviněných směřují výlučně do oblasti provádění a hodnocení důkazů a ke zpochybnění skutkových zjištění vzešlých z tohoto hodnocení upraveného trestním řádem, tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyložen shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v §265b odst. 1, 2 tr. ř. Dovolací námitky obou obviněných tedy nevytýkají konkrétní pochybení v právním posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jak vyžaduje uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale domáhají se odlišné aplikace procesních ustanovení a následně změny skutkových zjištění, ze kterých by vina obviněných nevyplývala.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněných S. D. a S. Z. byla podána z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebyla podána z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jejich odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí obou dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. července 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová