ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.861.2004.1
sp. zn. 5 Tdo 861/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. srpna 2004 o dovolání podaném obviněným A. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 2. 2004, sp. zn. 3 To 943/2003 jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 73 T 37/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 10. 2003, sp. zn. 73 T 37/2003, byl obviněný A. K. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že „v květnu 2002 v O., na ul. M. B. č. 4039, namířil proti J. T. vystřelovací nůž a žádal ho, aby mu dal peníze v částce 4.000,- Kč, jinak že jej zabije, a protože J. T. momentálně peníze neměl, požadoval po něm, aby zastavil videorekordér JVC, s čímž poškozený ze strachu souhlasil, takže společně šli do zastavárny, kde J. T. videorekordér zastavil a získanou částku 1.500,- Kč mu předal, a druhý den na to mu pak ze své výplaty předal zbývající požadovanou částku ve výši 2.500,- Kč“ a trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák., kterého dopustil tím, že „v období od května 2002 do listopadu 2002 pod pohrůžkou vypálení bytu požadoval po poškozeném peníze a televizor, čemuž J. T. z obavy z dalšího napadení vyhověl a postupně mu předal televizor a videorekordér JVC a peníze v celkové výši minimálně 17.500,- Kč“. Za tyto trestné činy mu byl podle §234 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo současně rozhodnuto o náhradě škody.
Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 2. 2004, sp. zn. 3 To 943/2003, tak, že odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě napadl obviněný A. K. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel vyslovil přesvědčení, že jeho jednáním nebyla naplněna skutková podstata trestných činů loupeže ani vydírání, neboť z jeho strany nešlo o úmyslně užité pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnění se cizí věci ani v úmyslu nutit někoho, aby něco konal. Zpochybnil postup soudů obou stupňů při hodnocení provedených důkazů a uvedl, že soudy vycházely pouze z výpovědí nepřímých svědků a poškozeného, v jehož výpovědích se nacházejí podstatné rozpory, rovněž soudům vytkl objasňování okolností svědčících výlučně v jeho neprospěch. Dále vytkl soudu, že skutková zjištění uvedená ve výroku o vině logicky a přesvědčivě nerozvedl v odůvodnění rozsudku, resp. je označil za vzájemně si odporující. V doplnění odůvodnění dovolání ze dne 21. 6. 2004 dovolatel znovu zdůraznil nesprávnost učiněných skutkových zjištění, poukázal na rozpory ve výpovědích poškozeného, na výpověď svědkyně J. J. a zpochybnil správnost a úplnost znaleckého zkoumání. Z těchto důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal Okresnímu soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedl, že uplatněné námitky stojí obsahově mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jakož i mimo rámec ostatních dovolacích důvodů. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř., a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti podání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.
Jak bylo uvedeno výše, obviněný v podaném dovolání uvedl, že z učiněných nesprávných skutkových zjištění nevyplývá naplnění skutkových podstat trestných činů loupeže ani vydírání a toto tvrzení podpořil výhradami jednak proti způsobu hodnocení provedených důkazů, jednak i proti jejich obsahu. Nejvyšší soud shledal, že tyto dovolací námitky nelze podřadit pod deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. zák., neboť nesprávné právní posouzení skutku jako trestných činů loupeže a vydírání je dovolatelem shledáváno teprve jako důsledek nesprávného hodnocení uvedených důkazů a nesprávně zjištěného skutkového stavu věci z tohoto hodnocení vzešlého. Tento závěr vyplývá jednoznačně z doplnění podaného dovolání ze dne 21. 6. 2004. Obviněný zpochybňuje postup soudů obou stupňů při hodnocení provedených důkazů s poukazem na rozpory ve výpovědích a účelovou lež poškozeného, svědeckou výpověď a nedostatky znaleckého posudku a na základě těchto námitek směřuje ke změně skutkového stavu věci tj. ke skutkovému stavu věci jinému, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů. Poté konstatoval, že se trestného činu nedopustil. Jak vyplývá z výše uvedeného, v řízení o dovolání Nejvyšší soud nemůže měnit hodnocení důkazů a zasahovat do skutkových zjištění soudu prvního resp. druhého stupně, neboť není další pravidelnou instancí přezkoumávající správnost a úplnost zjištění skutkového stavu věci, když jeho změna není možná prostřednictvím žádného z taxativně vymezených dovolacích důvodů.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nedostatcích hodnocení důkazů, aniž by byla dovolatelem vyslovena konkrétní námitka nesprávného hmotně právního posouzení.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. srpna 2004
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová