ECLI:CZ:NS:2004:6.TDO.1014.2004.1
sp. zn. 6 Tdo 1014/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. září 2004 o dovolání obviněného V. M., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2004, sp. zn. 11 To 577/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 159/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 10 T 159/2001, byl obviněný V. M. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., dvojnásobným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., a trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. Za to byl odsouzen podle §250 odst. 2 a §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců, jehož výkon byl obviněnému podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen a podle §60a odst. 1, 2 tr. zák. byla stanovena zkušební doba na tři roky a šest měsíců a současně byl nad obviněným vysloven dohled. Podle §60a odst. 3 tr. zák. bylo obviněnému uloženo omezení spočívající v tom, aby ve lhůtě každých tří měsíců počínaje právní mocí rozsudku navštěvoval probačního úředníka Probační a mediační služby v R. n. K. a dokládal mu způsob své obživy a splácení náhrady škody poškozeným. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán nahradit škodu poškozeným v rozsahu, který je podrobně rozvedený ve výroku o náhradě škody rozsudku soudu prvního stupně. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození Ing. J. Š., bytem S. a J. S., bytem N., odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození Obec K. a TJ D. S. odkázáni se zbytky svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku podal obviněný V. M. odvolání, které bylo Krajským soudem v Hradci Králové dne 23. 2. 2004, sp. zn. 11 To 577/2003, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání nebylo blíže odůvodněno, zejména z něho není patrné v jakém rozsahu a z jakých důvodů byl výrok rozsudku napaden.
K dovolání obviněného se vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství, která navrhla zamítnout dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, protože z jeho obsahu není zřejmé v jakém rozsahu a z jakých důvodů je výrok rozsudku napaden.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda dovolání splňuje všechny formální a obsahové náležitosti, stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. a zda není dán důvod pro jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Důvod odmítnutí podle tohoto ustanovení se uplatní tehdy, jestliže podané dovolání nemá všechny obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř., za předpokladu, že v řízení před soudem prvního stupně bylo postupováno v souladu s §265h odst. 1 tr. ř. V dovolání musí být uvedeno vedle obecných náležitostí podání (§59 odst. 4 tr. ř.), proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř. (§265f odst. 1 tr. ř.), o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud z trestního spisu zjistil, že dovolání bylo podáno obviněným včas, prostřednictvím obhájce a u příslušného soudu, tedy v těchto směrech bylo dovolání podáno v souladu s trestním řádem [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2, §265e odst. 1, 3 tr. ř.]. Dále Nejvyšší soud zjistil, že lhůta k podání dovolání skončila dne 24. 5. 2004. Opravné usnesení týkající se rozhodnutí odvolacího soudu (č. l. spisu 1706), které nemělo vliv na běh lhůty k podání dovolání, protože se nedotklo výroku usnesení ve smyslu §133 tr. ř., bylo doručeno obviněnému dne 6. 4. 2004 a obhájci dne 2. 4. 2004. Dovolání obviněného bylo doručeno Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou dne 7. 4. 2004 s tím, že bude nejpozději do 30. 4. 2004 řádně odůvodněno. Z obsahu dovolání nebylo zřejmé v jakém rozsahu a z jakých důvodů byl výrok rozsudku napaden.
Dne 22. 4. 2004 byla témuž soudu doručena žádost o prodloužení lhůty do 30. 5. 2004, avšak ani do této doby nebylo dovolání doplněno. Výzva soudu prvního stupně k odstranění vad dovolání byla doručena obviněnému dne 2. 7. 2004 a jeho obhájci dne 8. 7. 2004. Obviněný a jeho obhájce byli podle §265h odst. 1 tr. ř. vyzváni, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy odstranili vady podaného dovolání, mimo jiné i uvedením v jakém rozsahu i z jakých důvodů jsou napadány výroky rozhodnutí. Součásti výzvy bylo i upozornění, že nebudou-li vady dovolání ve lhůtě odstraněny, bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Lhůta dvou týdnů uplynula dne 22. 7. 2004. V této době ani později nebylo dovolání doplněno tak, aby obsahovalo náležitosti uvedené v §265f tr. ř.
Z výše uvedeného je zřejmé, že dovolání obviněného V. M. nesplňuje náležitosti obsahu podle §265f tr. ř. Proto Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. dovolání odmítl, neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. září 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann
Vypracoval :
JUDr. Jiří Šoukal