ECLI:CZ:NS:2004:6.TDO.1433.2004.1
sp. zn. 6 Tdo 1433/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. prosince 2004 o dovolání obviněného J. M., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2004, sp. zn. 61 To 210/2004, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 31 T 83/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. 1. 2004, sp. zn. 31 T 83/2003, byla podle §222 odst. 2 tr. ř. trestní věc obviněného J. M. stíhaného obžalobou pro trestný čin ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 21. února 2003 kolem 07.30 hod. v P., ul. H. v prostorách O. A., v šatně zaměstnanců fyzicky napadl poškozeného M. K. a způsobil mu akutní blok 1. a 2. krčního obratle a pohmoždění hlavy, tj. zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření a následnou pracovní neschopnost od 21. 2. do 4. 3. 2003, postoupena Obvodnímu úřadu pro P., T., P. Samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 poučila obviněného, že proti rozhodnutí o postoupení lze podat stížnost, kterou také obviněný ve lhůtě uvedené v poučení podal.
Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 18. 5. 2004, sp. zn. 61 To 210/2004, podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. stížnost obviněného zamítl jako stížnost podanou osobou neoprávněnou.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2004, sp. zn. 61 To 210/2004, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání. Vzhledem k tomu, že dovolání nemělo všechny náležitosti vyžadované zákonem, bylo postupováno podle §265h odst. 1 tr. ř. Z podaného dovolání (a to i po odstranění nedostatků) vyplývá, že podle obviněného soud prvního stupně pochybil, jestliže ho poučil o možnosti podat stížnost proti usnesení o postoupení věci a dále „pochybil tím, že připustil možnost kvalifikovat jeho jednání jako přestupek a znemožnil mu hájit se v rámci trestního řízení – tj. v rámci odvolacího řízení přezkoumat postup v přípravném řízení i postup soudu I. stupně“. Obviněný vyjádřil svoji pochybnost, že pokud by obvodní úřad při svém rozhodování vycházel z názoru soudu mohl by pak jeho jednání kvalifikovat jako přestupek, přestože v rámci trestního řízení mu byla odejmuta možnost podávat proti rozhodnutí stížnosti a odvolání a tudíž byla porušena zásada dvoustupňového řízení před soudy.
Nejvyšší soud nejprve vrátil věc bez meritorního vyřízení soudu prvního stupně, který vyzval obhájce obviněného k odstranění nedostatků podaného dovolání, kdy mj. bylo poukázáno na to, že z dovolání není patrno, čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. Obviněný byl rovněž vyzván k odstranění vady spočívající v tom, že nebylo uvedeno, z jakého důvodu je dovolání podáno. Přípisem obviněný - prostřednictvím obhájce na výzvu soudu reagoval tak, že uvedl, „že rozhodnutí směřuje proti usnesení Městského soudu v Praze čj. 61 To 210/2004 ze dne 18. 5. 2004, dovolání podává proto, že se domnívá, že je osobou oprávněnou, která může napadnout usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, a domáhá se toho, aby napadené usnesení bylo zrušeno, protože se domnívá, že i pro tento případ platí §2 a obecně §245 a násl. tr. ř.“.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné /§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř./, bylo podáno osobou oprávněnou – obviněným prostřednictvím obhájce /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e tr. ř.).
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit otázku, zda obviněným uplatněné námitky lze považovat za některý z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
I přes výzvu soudu prvního stupně k odstranění nedostatků podaného dovolání musí Nejvyšší soud konstatovat, že podání obhájce ze dne 13. 8. 2004 ve spojení s doplňkem dovolání postrádá náležitosti obsahu dovolání především v tom, že v něm není uveden odkaz na zákonné ustanovení, o které se dovolání opírá, tj. odkaz na některé z ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., v nichž jsou stanoveny zákonné dovolací důvody. Přitom podle §265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání mimo jiné uveden právě tento odkaz. Nestačí, že v dovolání jsou uvedeny obsahově námitky, či výhrady, které má obviněný oproti napadenému rozhodnutí, zákonný dovolací důvod musí být v dovolání výslovně uveden odkazem na některé z ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., popř. §265b odst. 2 tr. ř. Bez této náležitosti není dovolání způsobilé být podkladem k tomu, aby Nejvyšší soud přezkoumal napadené rozhodnutí.
Podle §265h odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li dovolání obviněného podané prostřednictvím obhájce náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., vyzve předseda senátu soudu prvního stupně obhájce, aby vady odstranil ve lhůtě dvou týdnů, kterou mu zároveň stanoví, a upozorní ho, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. V posuzovaném případě jak samotné dovolání, tak i jeho doplnění postrádá uvedení zákonného dovolacího důvodu, byť byl obhájce obviněného na nezbytnost doplnění upozorněn, postrádá tedy odkaz na ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Z důvodu shora uvedeného musel Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítnout, aniž by na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. prosince 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann