ECLI:CZ:NS:2004:6.TDO.484.2004.1
sp. zn. 6 Tdo 484/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. května 2004 o dovolání obviněného M. Z., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2003, sp. zn. 6 To 487/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 T 148/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný M. Z. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. 9. 2003, sp. zn. 1 T 148/2003, uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ustanovení §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., za který byl odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. bylo zabráno 1.076, 6 g práškové substance obsahující kokain.
Proti rozsudku podal obviněný M. Z. odvolání. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2003, sp. zn. 6 To 487/2003, byl z podnětu podaného odvolání podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušen napadený rozsudek v celém rozsahu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. učinil odvolací soud vlastní rozhodnutí a obviněného M. Z. uznal vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., protože dne 21. 5. 2003 dopravil do letadla společnosti KLM Boeing 737, imatrikulační označení, létajícího na pravidelné lince A. – P. KL 1351 s příletem do Prahy v 10.10 hod. nejméně 2 kusy balíčků s kokainem o celkové váze 1.371 g brutto, s práškovou substancí o hmotnosti 1.082,7 g s čistou bází kokainu 780, 6 g, v přepočtu 874, 43 g hydrochloridu kokainu tak, že si balíčky přilepil lepící páskou na nohy, břicho a záda a tyto následně během letu odložil na toaletě letadla, kde byly nalezeny, přičemž kokain je uveden v příloze č. 1 jako omamná látka zařazená do seznamu I. podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách k zákonu č. 167/1998 Sb., a z tohoto množství by bylo možno připravit nejméně 728, 6 smrtelných dávek kokainu.
Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. bylo zabráno 1.076,6 gramů práškové substance obsahující kokain.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2003 podal obviněný M. Z. dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť toto rozhodnutí podle něho spočívá na nesprávném právním hodnocení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedl, že není pravda, že by si balíčky s drogou na toaletě letadla tzv. „odložil“. Drogu vhodil do odpadkového koše na toaletě letadla proto, že se jí chtěl zbavit a trvale ji opustit. Vyhozením drogy do odpadkového koše v úmyslu se jí zbavit, došlo k zániku trestnosti pokusu uvedeného trestného činu. Z těchto v dovolání podrobně popsaných důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
K podanému dovolání se ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který se domnívá, že u obviněného M. Z. se nejednalo o dobrovolné upuštění od spáchání trestného činu, jelikož je nepochybné, že k tomuto rozhodnutí jej donutily objektivní okolnosti spočívající v postupu nizozemských orgánů, které mu neumožnily vstup na území Nizozemského království a přistoupily k jeho eskortě do České republiky. Za této situace se obviněný v průběhu letu rozhodl zbavit se převážené drogy, a to z obavy před odhalením trestné činnosti po přistání v Praze. Státní zástupce vytýká odvolacímu soudu, že ve výroku odsuzujícího rozsudku není zmínka o tom, že obviněný M. Z. převážený kokain v průběhu letu z A. do P.odložil v letadle na toaletě poté, co mu bylo zabráněno nizozemskými orgány vstoupit na území Nizozemského království a takto jednal v úmyslu zabránit odhalení vlastní trestné činnosti po přistání letadla v P. Odvolací soud také pochybil při formulaci právní věty, pokud obviněnému klade za vinu spáchání trestného činu formou „neoprávněného dovozu omamné látky“, když je z provedených důkazů zřejmé, že se obviněný trestné činnosti dopustil formou „neoprávněného převezení omamné látky“ ve smyslu ustanovení §187 tr. zák. Podle mínění státního zástupce sice napadené rozhodnutí trpí určitými vadami, netrpí však žádnou vadou, kterou by bylo třeba odstranit cestou dovolání, které jako mimořádný opravný prostředek není dalším odvoláním, ale slouží toliko k nápravě závažných procesních a hmotně právních vad, které jsou taxativně uvedeny v ustanovení §265b tr. ř. Je zřejmé, že projednání dovolání obviněného M. Z. by nemohlo zásadně ovlivnit jeho postavení a otázka, která by měla být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce zásadního významu. Z těchto důvodů státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání z důvodu uvedeného v §265i odst. 1 písm. f) tr. ř. Rovněž vyjádřil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného M. Z. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou - obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit otázku, zda obviněným uplatněné dovolací námitky lze považovat za důvod dovolání uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z takto zákonem vymezeného dovolacího důvodu vyplývá, že Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet z konečného skutkového zjištění soudu prvního eventuálně druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení důkazů provedených v předcházejícím řízení. V rámci tohoto dovolacího důvodu je možné namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo že nešlo o žádný trestný čin. Rovněž lze uplatnit i vady spočívající v jiném hmotně právním posouzení. Důvody dovolání jsou koncipovány v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. tak, že v dovolání není možno namítat vady, které se týkají skutkových zjištění včetně úplnosti dokazování a hodnocení důkazů, neboť právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozhodnutí a blíže rozvedená v jeho odůvodnění. Tento názor lze jednoznačně dovodit právě s ohledem na jednotlivé důvody dovolání popsané v citovaném zákonném ustanovení. Proto při posuzování oprávněnosti tvrzení o existenci dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dovolací soud vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. V posuzované trestní věci to znamená, že pro dovolací soud je rozhodující skutkové zjištění, podle něhož obviněný M. Z. spáchal skutek tak, jak je uvedeno v rozsudku Městského soudu v Praze.
Obviněný uplatnil námitku, že došlo k zániku trestnosti pokusu trestného činu z důvodů uvedených výše, což je námitka týkající se hmotně právního posouzení. Sám obviněný však podmiňuje toto posouzení změnou skutkových zjištění, když uvádí, že tvrzení uvedené ve výroku rozsudku, že si balíčky během letu odložil na toaletě, nebylo jednoznačně prokázáno. Je zřejmé, že obviněný ve skutečnosti usiluje o změnu skutkových závěrů soudu, která by potom měla za následek změnu právní kvalifikace.
Předmětem dovolacích námitek obviněného se tak staly výhrady zaměřené primárně proti správnosti skutkových zjištění včetně hodnocení provedených důkazů a úplnosti dokazování, přičemž z těchto jím tvrzených procesních nedostatků až následně obviněný dovozuje nesprávné právní posouzení předmětného skutku. V daném případě jde ze strany obviněného výlučně o námitky, které jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž je nelze podřadit ani pod jiný zákonem taxativně stanovený dovolací důvod.
Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného M. Z. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř., přičemž toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. května 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Horák
Vypracoval:
JUDr. Jiří Šoukal