ECLI:CZ:NS:2004:6.TDO.697.2004.1
sp. zn. 6 Tdo 697/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. června 2004 o dovolání obviněného R. T., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 7 To 5/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 T 194/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. T. byl rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 8. 12. 2003, sp. zn. 1 T 194/2003, uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., za který byl odsouzen podle §234 odst. 1, §42 odst. 1 a §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 19. 2. 2003, sp. 2 T 284/2002, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný R. T. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 7 To 5/2004, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný R. T. dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle jeho názoru toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Uvedl, že již od samého počátku trestního stíhání popíral, že by se dopustil jednání, pro které bylo trestní stíhání zahájeno. Pokud se během odvolacího řízení doznal, šlo pouze o částečné přiznání, ve kterém nepopisoval žádné podrobnosti a chtěl tím dosáhnout snížení trestu. Výpověď spoluobviněného I. H., která byla usvědčujícím důkazem, je podle dovolatele nevěrohodná, neboť měnil svoji výpověď a má k němu negativní vztah. Nevěrohodnost této výpovědi prokazuje i družka obviněného, která má informace o tom, že rodina H. jeho osobu nenávidí. Dovolatel dále poukázal na to, že v trestním řízení byla provedena celá řada důkazů, které jeho vinu zpochybňují a vylučují. Jde o svědecké výpovědi jeho známých a příbuzných. Domnívá se, že v důsledku nesprávného hodnocení důkazů včetně jeho výpovědi dospěly soudy obou stupňů k nesprávnému právnímu posouzení skutku.
Z těchto v dovolání podrobně popsaných důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 7 To 5/2004, a podle §265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Ostravě přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil právní názor, na základě kterého by byl v celém rozsahu zproštěn obžaloby podle §226 písm. c) tr. ř.
K podanému dovolání se ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který se domnívá, že dovolatel namítá nesprávné skutkové závěry vyjádřené ve výroku o vině nalézacího soudu, jehož podobu nemůže dovolací soud měnit, neboť není soudem třetího stupně. Ve skutečnosti jsou dovoláním napadána skutková zjištění a nikoli vady právního hodnocení skutku. Takové námitky nelze podřadit pod dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl. Rovněž vyjádřil souhlas s projednáním věci za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného R. T. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou - obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit otázku, zda obviněným uplatněné dovolací námitky lze považovat za důvod dovolání uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z takto zákonem vymezeného dovolacího důvodu vyplývá, že Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet z konečného skutkového zjištění soudu prvního eventuálně druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení důkazů provedených v předcházejícím řízení. V rámci tohoto dovolacího důvodu je možné namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo že nešlo o žádný trestný čin. Rovněž lze uplatnit i vady spočívající v jiném hmotně právním posouzení. Důvody dovolání jsou koncipovány v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. tak, že v dovolání není možno namítat vady, které se týkají skutkových zjištění včetně úplnosti dokazování a hodnocení důkazů, neboť právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozhodnutí a blíže rozvedená v jeho odůvodnění. Tento názor lze jednoznačně dovodit právě s ohledem na jednotlivé důvody dovolání popsané v citovaném zákonném ustanovení. Pro úplnost lze připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. ř.).
Obviněný R. T. sice v mimořádném opravném prostředku poukazuje na zákonný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že soud nesprávně právně posoudil skutek, avšak toto tvrzení vůbec blíže nerozvedl a nepodložil žádnými argumenty. Naopak jeho konkrétní výtky v dovolání uvedené vycházejí z jiných důvodů, které v zákoně jako dovolací důvody uvedeny nejsou. Předmětem dovolacích námitek se totiž staly výhrady primárně zaměřené proti správnosti skutkových zjištění včetně hodnocení důkazů, jenž se stala podkladem pro příslušné právní posouzení skutku (obviněný upozorňuje, že od počátku trestního stíhání popíral spáchání činu, poukazuje na účelovost svého částečného doznání viny v odvolacím řízení, výpověď spoluobviněného I. H. považuje za nevěrohodnou, neboť ji měnil a má k dovolateli negativní vztah, tvrdí, že v trestním řízení byla provedena celá řada důkazů, které jeho vinu zpochybňují a vylučují). Jak již bylo výše uvedeno samotná konečná skutková zjištění, přestože mohou mít vliv na právní posouzení skutku nebo na jiné hmotně právní posouzení, však Nejvyšší soud nemůže v dovolacím řízení přezkoumávat a je naopak jimi vázán. Obviněný v dovolání nenamítá, že skutek, jak je popsán v pravomocném výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně a rozveden v jeho odůvodnění, který shledal bezchybným i odvolací soud, byl nesprávně právně posouzen jako trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. spáchaný zvlášť nebezpečným recidivistou podle §41 odst. 1 tr. zák., nebo že by rozhodnutí spočívalo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Proto v mimořádném opravném prostředku uplatnil výlučně výhrady, které nelze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani pod jiný v zákoně taxativně vymezený dovolací důvod. Nutno zdůraznit, že každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením §265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uváděných námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení. Nejvyšší soud není oprávněn posuzovat důvodnost námitek, které nespadají pod důvody uvedené v §265b tr. ř.
Z těchto jen stručně popsaných důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného R. T. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (přezkoumat výrok napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo), přičemž toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. června 2004
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Horák
Vypracoval:
JUDr. Jiří Šoukal