ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.1018.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 1018/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. 9. 2004 v trestní věci obviněného J. T., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 8/2003 o dovolání doc. MUDr. J. Z., Csc., J. V., J. T. a D. S. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 2004, sp. zn. 5 To 35/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání doc. MUDr. J. Z., Csc., J. V., J. T. a D. S. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 3. 2004, sp. zn. 2 T 8/2003, byl obviněný J. T. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř roků se zařazením do věznice s dozorem a dále trest zákazu činnosti v oboru koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zboží a zákaz výkonu činnosti statutárních orgánů a společníků ve všech formách obchodních společností na dobu pěti roků.
K odvolání obviněného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 5. 2004, sp. zn. 5 To 35/2004, zrušil rozsudek krajského soudu v celém rozsahu a uznal obviněného nově vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Tímto rozsudkem byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců se zařazením do věznice s dozorem a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu v obchodní společnosti a družstvu na 5 let.
II.
Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze podali ve formě společného podání dovolání doc. MUDr. J. Z., CSc., J. V., J. T. a D. S. s tím, že se považují za poškozené jednáním obviněného, avšak v trestním řízení proti obviněnému byla jejich práva zcela opominuta, přičemž státní zástupce ani správkyně konkurzní podstaty jejich práva rovněž nehájili. V dalším textu dovolání vznášejí námitky proti změně právního posouzení jednání obviněného vrchním soudem i výši trestu, který mu byl nově uložen.
III.
Nejvyšší soud předtím, než přistoupil k věcnému přezkoumání dovolání, přezkoumal, zda dovolání má všechny formální náležitosti, tj. ověřil, zda je přípustné, zda bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, není opravným prostředkem univerzálním a trestní řád proto v porovnání s řádnými opravnými prostředky zužuje okruh rozhodnutí, které lze dovoláním napadnout, i okruh osob, které je mohou podat, jakož i důvody, pro které tak lze činit.
Podle §265d odst. 1 tr. ř. jsou osobami oprávněnými podat dovolání pouze nejvyšší státní zástupce a obviněný. Z toho je zřejmé, že shora jmenovaní jako osoby, kterým v důsledku jednání obviněného měla vzniknout škoda, dovolání podat nemohou. O tom byli ostatně v souladu se zákonem opakovaně poučeni jak Krajským soudem v Hradci Králové, tak Vrchním soudem v Praze včetně poučení, jakými jinými zákonnými prostředky se mohou domáhat svých práv.
IV.
Nejvyšší soud proto dovolání doc. MUDr. J. Z., Csc., J. V., J. T. a D. S. odmítl podle §265i odst.1 písm. c) tr. ř., neboť bylo podáno osobou neoprávněnou. Učinil tak v souladu s ust. §265r odst.1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný .
V Brně dne 7. září 2004
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec
Vypracoval:
JUDr. Robert Fremr