ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.123.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 123/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 11. 2. 2004 v neveřejném zasedání o dovolání obviněných R. H. a M. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 29/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněné M. H. odmítá .
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. H. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 18. 3. 2003, č. j. 4 T 29/2003?223, byl obviněný R. H. uznán vinným trestným činem poškozování věřitele podle §256 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, když pro výkon tohoto trestu byl obviněný soudem zařazen podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. do věznice s dozorem. Obviněná M. H. byla týmž rozsudkem uznána vinnou pomocí k trestnému činu poškozování věřitele podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. k §256 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, který jí byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců. O nároku poškozeného bylo rozhodnuto podle §228 odst. 1 tr. ř.
Proti tomuto rozsudku bylo podáno obviněnou M. H. odvolání. Odvolání bylo podáno také JUDr. J. V. ve věci obviněného R. H., které však bylo Krajským soudem v Hradci Králové dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-263, byl z podnětu odvolání obviněné M. H. podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušen pouze ve výroku o náhradě škody.
Obvinění kromě toho, že podali dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2003, č. j. 12 To 179/2003-250, které bylo Nejvyšším soudem odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť bylo podáno proti rozhodnutí, proti kterému není dovolání přípustné (§265a odst. 1, 2 tr. ř.), podali také dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258. V souvislosti s podaným dovoláním je potřebné uvést, že §265d odst. 1 tr. ř. vymezuje osoby oprávněné podat dovolání. Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádný opravný prostředek, kde zákon vyžaduje jistou míru právních znalostí, může obviněný podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 tr. ř.), čímž by mělo být docíleno podání takového dovolání, které má veškeré zákonem požadované náležitosti. V daném případě bylo dovolání podáno prostřednictvím obhájce, avšak s ohledem na zjištěné nedostatky vyžadovaných náležitostí obsahu dovolání, postupoval předseda senátu soudu prvního stupně podle §265h odst. 1 tr. ř., tj. vyzval obviněné a jejich obhájkyni k odstranění vad.
Výsledkem této činnosti soudu prvního stupně bylo sice doplnění dovolání, ve kterém však obvinění prostřednictvím své obhájkyně (osoby práva znalé) výslovně uvedli, že \"dovolání pana R. H. a paní M. H. směřuje proti 1) rozsudku Okresního soudu v Semilech, sp. zn. 4 T 29/2003, ze dne 18. 3. 2003 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 12 To 178/2003-258\". V závěrečném petitu pak navrhli, aby shora uvedená rozhodnutí byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud považuje za vhodné uvést, že po takto doplněném dovolání bylo v něm dále uvedeno, že toto směřuje \"proti usnesení Okresního soudu v Semilech, jímž rozhodl samosoudce okr. soudu a contrario, že není vyloučen pro podjatost, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 12 To 179/2003-250\". Ohledně těchto dovolání bylo rozhodnuto Nejvyšším soudem podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jak je uvedeno shora, a to pod sp. zn. 7 Tdo 124/2004.
V podaném dovolání je uvedeno, že toto dovolatelé podávají podle §265 odst. 1 písm. d), g) (bez uvedení příslušného zákona, patrně měli na mysli tr. řád). Zde je nezbytné uvést, že ani v tomto případě nerespektovala obhájkyně znění zákona, neboť ustanovení §265 tr. ř. je označeno \"důsledky zrušení výroku o náhradě škody\", a pokud měli obvinění (prostřednictvím obhájkyně) na mysli dovolání, mělo být správně uvedeno ustanovení §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který se k dovolání obviněných vyjádřil, uvedl, že dovolání obviněných postrádá základní formální náležitosti, které jsou pro tento mimořádný opravný prostředek stanoveny a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., protože nesplňuje náležitosti obsahu dovolání. Zde Nejvyšší soud uvádí, že toto vyjádření bylo Nejvyššímu soudu doručeno před doplněním dovolání obviněnými. Na doplněk dovolání obviněných reagoval státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství v doplňku svého vyjádření, kdy navrhl, aby dovolání obviněných byla odmítnuta podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Pokud jde o dovolání podané obviněnou M. H., zde je potřebné uvést, že druhostupňovým rozhodnutím, ve věci obviněné vedené u Okresního soudu v Semilech, kde byl vyhlášen rozsudek dne 18. 3. 2003, pod sp. zn. 4 T 29/2003, bylo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-263. Toto rozhodnutí však ani k výzvě okresního soudu (§265h odst. 1 tr. ř.) dovoláním napadeno nebylo a dovoláním bylo výslovně napadeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, které se však vztahuje pouze k osobě obviněného R. H. Tím ve vztahu k obviněné M. H. zůstává dovoláním napadeno pouze rozhodnutí soudu prvního stupně, tj. rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 18. 3. 2003, sp. zn. 4 T 29/2003. Jak je patrno z ustanovení §265a odst. 1 tr. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně však nelze dovoláním napadnout, což bylo podrobněji s odkazem na pojem \"rozhodnutí ve věci samé\" vysvětleno v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. 7 Tdo 123/2004. Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné proti rozhodnutí soudu prvního stupně, musel Nejvyšší soud dovolání obviněné M. H. podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout.
Obviněný R. H. napadl dovoláním, které podal prostřednictvím obhájkyně, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2004, č. j. 12 To 178/2003-258. Zde je potřebné uvést, že se jedná o rozhodnutí, které se obviněného bezprostředně dotýká a ve vztahu k tomuto rozhodnutí uplatnil uvedené dovolací důvody (s nedostatkem výše uvedeným). Zde Nejvyšší soud uvádí, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou /§265d odst. 1 písm. b) tr. ř./, ve lhůtě stanovené zákonem /§265e tr. ř./, prostřednictvím obhájce podle §265d odst. 2 tr. ř. Uplatněny byly rovněž shora uvedené dva důvody dovolání. V souvislosti s podaným dovoláním však musí Nejvyšší soud poukázat na znění §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., které stanoví, že tento dovolací důvod je nutno aplikovat v případě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k).
Z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, vyplývá, že se jednalo o usnesení, kterým bylo odvolání JUDr. J. V. zamítnuto, a to jako odvolání podané osobou neoprávněnou. Z předmětného rozhodnutí je dále patrno, že se odvolací soud s ohledem na výše uvedenou skutečnost nemusel zabývat meritem věci. Na takový případ (kdy nebyla věc meritorně odvolacím soudem přezkoumána) však pamatuje ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. v dovolacím důvodu, který je uveden pod písm. l). Tento dovolací důvod však obviněným uplatněn nebyl. Teprve při uplatnění tohoto dovolacího důvodu ve vztahu k již zmíněnému usnesení krajského soudu by bylo možno se dovoláním obviněného zabývat, pokud by obviněným bylo namítnuto nesplnění procesních podmínek stanovených zákonem pro takové rozhodnutí nebo uplatněn ve vztahu k řízení předcházejícímu dovolací důvod uvedený v písm. a) až k) §265b odst. 1 tr. ř.
S ohledem na skutečnosti výše uvedené odmítl Nejvyšší soud dovolání obviněného R. H. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, podle §265i odst. 1 písm. b) tř. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Shora již bylo uvedeno, že dovolání může obviněný podat pouze prostřednictvím obhájce, neboť tento mimořádný opravný prostředek vyžaduje přesné obsahové náležitosti. Jejich nedodržení znamená odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (dovolání nesplňuje náležitosti dovolání) a tudíž klade v této oblasti vyšší nároky na znalost práva, neboť případné nedostatky také mohou značně limitovat přezkumnou činnost Nejvyššího soudu. Tak tomu bylo i v dané trestní věci, kdy se obviněným (stejně jako obhájkyni) dostalo poučení nejen v usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258 a 263, ale také již zmíněnou výzvou předsedy senátu soudu prvního stupně. I přes uvedená poučení a výzvy bylo odkazováno např. na neexistující ustanovení např. §265 odst. 1 písm. d), či písm. g) bez uvedení, zda se jedná o znění trestního zákona či trestního řádu, kde by event. mohlo jít o písařskou chybu, pokud by však následně nebylo navrhováno zrušení výše citovaných rozhodnutí podle §256f tr. zák., které je ustanovením hmotně právním, avšak postup navržený obviněnými (zrušení věci a její vrácení prvoinstančnímu soudu) je v případě dovolání upraveno v trestním řádu, a to §265k.
Vzhledem k tomu, že dovolání obviněných byla odmítnuta podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. v případě obviněné M. H. a podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v případě obviněného R. H., nemusel Nejvyšší soud věc meritorně přezkoumávat a o odmítnutí dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. února 2004
Předseda senátu
JUDr. Jan Engelmann