ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.1271.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 1271/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 11. 2004 o dovolání obviněného T. M., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 1. 2004, sp. zn. 1 To 55/03, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 9/2003 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. M. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný T. M. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 1. 2004, sp. zn. 1 To 55/03, jímž byla podle §256 tr. ř. zamítnuta jeho odvolání a odvolání jeho rodičů proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2003, sp. zn. 1 T 9/2003. Dovolání podal s odkazem na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., přičemž uvedl, že „odvolací soud zamítl jeho odvolání, aniž by se zabýval procesními vadami, ke kterým došlo již v přípravném řízení a které ve svém odvolání namítal, nepřipustil jeho důkazní návrhy a tím zkrátil jeho právo na obhajobu“. Podrobně rozvedl tyto námitky v tom směru, že byl odsouzen na základě důkazu pořízeného v rozporu se zákonem, že došlo k porušení ustanovení o vyloučení znalce, tj. §11 zákona č. 36/1967 Sb., a že navrhované důkazy, které soudy neprovedly, mohly v jeho prospěch ovlivnit skutková zjištění. Obviněný se takto podaným dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Vrchnímu soudu v Praze nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Citované ustanovení upravuje dvě varianty dovolacího důvodu v závislosti na povaze rozhodnutí odvolacího soudu.
První varianta uvedeného dovolacího důvodu je vyjádřena dikcí, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, „aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, a vztahuje se k takovým rozhodnutím odvolacího soudu, která byla učiněna bez toho, že by odvolací soud meritorně přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně z hledisek stanovených v §254 odst. 1 tr. ř. Jde o taková rozhodnutí odvolacího soudu, jimiž bylo odvolání zamítnuto nebo odmítnuto z důvodů, které mají povahu p r o c e s n í c h důvodů a které jsou vymezeny v §253 odst. 1, 3 tr. ř. Podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Podle §253 odst. 3 tr. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Společným znakem všech těchto rozhodnutí je to, že rozsudek soudu prvního stupně nebyl odvolacím soudem meritorně přezkoumáván, a že pokud by rozhodnutí odvolacího soudu bylo chybné, znamenalo by to, že obviněnému byl odňat přístup k druhé (odvolací) instanci. V posuzovaném případě nebylo odvolání obviněného zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř. ani odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., takže uvažovaná varianta uvedeného dovolacího důvodu se na tento případ vůbec nevztahuje. Lze jen dodat, že pod zákonnou dikci „procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“ (tj. rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí odvolání jako řádného opravného prostředku) spadají dovolací námitky pouze tehdy, jestliže směřují proti důvodům zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., resp. proti důvodům jeho odmítnutí podle §253 odst. 3 tr. ř., a nikoli tehdy, jestliže jsou jimi vytýkány procesní vady řízení, které předcházelo rozsudku soudu prvního stupně.
Druhá varianta uvedeného dovolacího důvodu je vyjádřena dikcí, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, ačkoli „byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“, což má ten význam, že důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) byl dán v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí řádného opravného prostředku. Pod tuto variantu uvedeného dovolacího důvodu spadají případy, v nichž odvolací soud zamítl odvolání jako nedůvodné podle §256 tr. ř. po meritorním přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně z hledisek uvedených v §254 odst. 1 tr. ř. Jedná se tedy o případy, v kterých obviněnému nebyl odňat přístup k druhé (odvolací) instanci, protože odvolací soud se z podnětu odvolání jako řádného opravného prostředku věcně zabýval rozsudkem soudu prvního stupně. V těchto případech lze dovoláním napadat rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. jen ve spojení s některým jiným dovolacím důvodem stanoveným v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., kterým musí být zatížen rozsudek soudu prvního stupně nebo předcházející řízení. V posuzovaném případě obviněný v dovolání žádný takový důvod neuvedl a jím uplatněné námitky žádnému takovému důvodu obsahově ani neodpovídají.
Dovolání obviněného, tak jak bylo koncipováno, není způsobilé být podkladem pro přezkoumání napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze a předcházejícího řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3 tr. ř., neboť i když v něm byl formálně deklarován zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., opíralo se o námitky, které ho obsahově nenaplňovaly.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec