ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.1372.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 1372/2004
sp. zn. 7 Tdo 1372/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2004 o dovolání obviněného J. O., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 1. 2004, sp. zn. 6 To 706/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 1 T 111/2001 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. O. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 23. 9. 2003, sp. zn. 1 T 111/2001, byl obviněný J. O. uznán vinným jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., jednak trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zák.
Těchto trestných činů se podle zjištění okresního soudu dopustil tím, že společně s dalším obviněným M. K .se po vzájemné domluvě vloupali dne 4. 2. 2000 od 20:00 do 22:00 hodin do objektu dílny společnosti A.majitele Z. S. v ulici P., v R., tak, že zatímco obviněný J. O. hlídal před dílnou v osobním automobilu, aby nebyli vyrušeni a přistiženi, obviněný M. K. za použití montpáky, kterou mu poskytl obviněný J. O., vypáčil dveře autodílny, kterou prohledal, ve stole nalezl klíče od trezoru, a odcizil zde a později předal obviněnému J. O. sportovní revolver zn. B. v kufříku s 50 náboji a dalším příslušenstvím, příruční plechový trezor a dále věci a peníze podrobně vyčíslené ve výroku rozsudku, čímž způsobili Z. S. škodu ve výši 481.459,45 Kč a poničením dveří dílny další škodu ve výši 1.400,- Kč.
Obviněnému byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou a půl roku. Současně mu bylo podle §59 odst. 2 tr. zák. uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu způsobenou Z. S.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které však bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 1. 2004, sp. zn. 6 To 706/2003, zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně JUDr. K. B. dovolání, kterým toto rozhodnutí napadl v celém rozsahu, a to z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř.
Naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spatřuje dovolatel v tom, že krajský soud zamítl jeho odvolání jako nedůvodné podle §256 tr. ř., ačkoliv pro to podle přesvědčení obviněného nebyly splněny zákonné podmínky. Krajskému soudu v tomto směru především vytýká, že zamítl jeho návrhy na doplnění dokazování. Podle obviněného důkazy, které byly v hlavním líčení provedeny, nesvědčily pro závěr o jeho vině, takže měl být obžaloby zproštěn. Druhou alternativou podle něj bylo vrátit věc okresnímu soudu za účelem doplnění dokazování. Podle názoru obviněného měl být opětovně vyslechnut jako svědek M. K. a současně vypracován znalecký posudek, který by zkoumal věrohodnost jmenovaného. Podle dovolatele byla jeho výpověď poznamenána onemocněním mozku, které prodělal. Navíc měl být podle názoru obviněného donucen ke lživé výpovědi manželkou obviněného E. O., která podle přesvědčení obviněného s M. K. udržovala vztah a chtěla se obviněného zbavit. Krajský soud však v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že nový výslech M. K. nepovažuje za nutný. Podle obviněného spočívá rozhodnutí krajského soudu na nesprávném posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Závěrem dovolání obviněný navrhoval, aby Nejvyšší soud rozhodnutí krajského soudu zrušil a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do data neveřejného zasedání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně nevyjádřila.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, zda dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda námitky uplatněné obviněným lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazování.
Námitky uplatněné v dovolání obviněného J. O. však proti právnímu posouzení skutku, tak jak byl soudy zjištěn, nesměřovaly. Obviněný svým dovoláním brojil proti tomu, v jakém rozsahu bylo dokazování provedeno, jaký význam byl jednotlivým důkazům přikládán (zejména výpovědi spoluobviněného M. K.) a jaké skutkové závěry soudy na podkladě jejich zhodnocení vyvodily. Dovoláním se domáhal doplnění dokazování, které by dle jeho přesvědčení mělo vést ke změně skutkových zjištění v tom smyslu, že se na spáchání skutku nepodílel. Tyto námitky obviněného podle závěru Nejvyššího soudu deklarovaný důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani jiný dovolací důvod, nenaplňovaly.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Ve vztahu k tomuto dovolacímu důvodu považuje Nejvyšší soud za nutné uvést, že ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v sobě obsahuje dvě alternativy dovolacího důvodu.
Prvá - bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí ? je naplněna tehdy, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů. Tak tomu je v případě zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, nebo tehdy, bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz §253 odst. 4 tr. ř.). Jinými slovy, tento dovolací důvod je naplněn tehdy, pokud odvolací soud měl odvolání přezkoumat po věcné stránce (meritorně), avšak namísto toho je bez věcného přezkoumání zamítl nebo odmítl z formálních důvodů (např. jako opožděně podané), ačkoli zákonné podmínky pro takový postup nebyly splněny. Prostřednictvím dovolání podaného z tohoto důvodu se lze proto domáhat věcného přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně v řádném opravném řízení, které soud druhého stupně v rozporu se zákonem neprovedl.
Druhou alternativou je, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku a v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V tomto případě nezáleží na tom, z jakých důvodů byl řádný opravný prostředek zamítnut či odmítnut, rozhodné je, že řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadou, která naplňuje některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Z obsahu dovolání obviněného J. O. lze dovodit, že se opírá o prvou z obou uvedených alternativ, neboť Krajskému soudu v Plzni vytýká, že rozhodl o zamítnutí odvolání podle §256 tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Obviněný konkrétně namítal, že odvolací soud jeho odvolání zamítl jako nedůvodné podle §256 tr. ř., přestože bylo podle jeho názoru důvodné, tj. že odvolací soud věcně neakceptoval námitky v odvolání uplatněné. Dovolatel v souladu s obsahem spisu tedy sám konstatuje, že jeho odvolání bylo odvolacím soudem věcně přezkoumáno a neuplatňuje žádnou námitku v tom směru, že by mu byl napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Plzni odepřen věcný přezkum rozsudku soudu prvního stupně. Námitky obsažené v jeho dovolání tedy zjevně nenaplňují prvou alternativu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že námitky obviněného nenaplňují ani druhou z uvedených alternativ, neboť ta předpokládá, že v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán některý z dovolacích důvodů uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Z toho, co bylo uvedeno výše ohledně námitek obviněného ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je však zřejmé, že ani tuto alternativu obviněný svými námitkami věcně nenaplnil.
IV.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. O. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr