ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.441.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 441/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 27. dubna 2004 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněné V. P., které podala proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 8. 2003, sp. zn. 6 To 497/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 5 T 230/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. 6. 2003, sp. zn. 5 T 230/2002, byla obviněná uznána vinnou trestnými činy ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zák. a ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 písm. d) tr. zák., kterých se dopustila jednáním uvedeným ve výrokové části rozsudku soudu I. stupně. Za to byla odsouzena podle §224 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku nepodmíněně, pro jehož výkon byla zařazena podle §39a odst. 3 tr. zák. do věznice s dohledem. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. ji byl uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto také o uplatněných nárocích poškozených na náhradu škody.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 8. 2003, sp. zn. 6 To 497/2003, bylo odvolání obviněné, které bylo zaměřeno toliko do výroku o trestu, zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení odvolacího soudu podala obviněná řádně a včas dovolání z důvodu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když vyslovuje názor, že pokud toto ustanovení zmiňuje jako dovolací důvod, že rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, tak je možno toto vztáhnout i na rozhodnutí o trestu a nejen o vině. Pro případ, že by se dovolací soud s tímto výkladem neztotožnil, má za to, že by mohl být naplněn dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. h) nebo l) tr. ř. V odůvodnění dovolání obviněná namítá, že soudy obou instancí pochybily v úvaze o trestu, když nevzaly v úvahu a nezvážily všechny důležité okolnosti případu, zvláště pak zprávu Probační a mediační služby v O. a záruku za její nápravu. Má za to, že i za dané situace by bylo možno působit na ni trestem výchovným, tj. jehož výkon by byl podmíněně odložen na přiměřenou dobu, když daný skutek je pouze ojedinělý prohřešek v jejím jinak řádném životě a s jeho následky se asi těžko vyrovná do konce svého života. Obviněná pak obsáhle v podrobnostech popisuje svoji tíživou osobní i rodinnou situaci, jakož i její úsilí zaměřené na odstranění škodlivých následků trestného činu, kdy postupně hradí způsobenou škodu, omluvila se poškozeným a napomáhala při objasňování činu. Soudy obou stupňů však při úvaze o účelu a druhu trestu nepostupovaly v souladu s §23 odst. 1 a §31 odst. 1 tr. zák., když dle jejího názoru důsledně a komplexně nezvážily polehčující okolnosti podle §33 tr. zák. Navrhla proto, aby bylo podle §265k a §265l tr. ř. usnesení odvolacího soudu a také rozsudek soudu I. stupně zrušeny a věc vrácena soudu I. či II. stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí.
Státní zástupce nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněné uvedl, že ve vztahu k výroku o trestu přichází v úvahu výlučně dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který ale nenaplňují námitky v tom smyslu, že uložený trest je příliš přísný a dostatečně nevystihuje okolnosti svědčící ve prospěch obviněné. I v případě, že by výrokem o trestu byla porušena ustanovení §23 odst. 1 a §31 odst. 1, 2 tr. zák., není to dovolacím důvodem, pokud byl uložen přípustný druh trestu a pokud výměra byla stanovena v rámci zákonné trestní sazby. Proto obviněná jen formálně uplatnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale její konkrétní námitky nesměřují proti právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení a nenaplňují proto jak tento dovolací důvod, tak ani dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h) a l) tr. ř., jak je specifikovala alternativním návrhem. Státní zástupce proto navrhl, aby bylo dovolání obviněné odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Jak vyplývá z podaného dovolání, obviněná se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a v konečném důsledku dosažení uložení mírnějšího trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek není dalším odvoláním a je určeno pouze k nápravě závažných hmotně právních nebo procesních vad rozhodnutí uvedených v §265b tr. ř. Pokud jde o výrok o trestu, je ze znění §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. zřejmé že důvodem dovolání podle tohoto ustanovení můžou být pouze námitky poukazující na pochybení soudu při ukládání trestu v tom směru, že pachateli uloží takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu uloží trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. O takovýto případ se ale v této věci nejedná, když obviněné byl podle §224 odst. 2 tr. zák., v rámci trestní sazby od 6 měsíců až do 5 let, uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku nepodmíněně, tj. v rámci této zákonné trestní sazby. Namítá-li tedy obviněná, že soudy nepostupovaly v souladu s §23 odst. 1 a §31 odst. 1 tr. zák. o účelu, resp. výměře trestu a nezvážily důsledně polehčující okolnosti podle §33 tr. zák., směřují její námitky proti nepřiměřenosti (výměře) trestu, které ale nelze v dovolacím řízení úspěšně uplatňovat, protože nenaplňují žádný z důvodů dovolání. Z obsahu dovolání přitom vyplývá, že obviněná si je této skutečnosti v podstatě vědoma a na podporu dovolání uvádí vlastní úvahy o výkladu důvodů dovolání, s kterými se ale Nejvyšší soud neztotožnil. Jak zmíněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. tak ani podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. námitky obviněné nemůžou naplnit. I když z hlediska §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není zcela vyloučeno namítat také pochybení soudu ohledně uloženého trestu, v žádném případě jiné nesprávné hmotně právní posouzení nezahrnuje i případy námitek proti druhu a výměře uloženého trestu. Tento dovolací důvod můžou naplnit pouze např. námitky, že soud pochybil při aplikaci ustanovení §35 tr. zak. při ukládání trestu za více trestných činů, nebo §41 tr. zák. při posuzování zvlášť nebezpečné recidivy (viz rozhodnutí publikované pod č. 22 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit č. 4, roč. 2003, jakož i jiná rozhodnutí publikovaná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydavatelství C. H. Beck).
Protože námitky obviněné nenaplňují dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., není ve věci dán ani uplatněný důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve své druhé alternativě (za druhou spojkou „nebo“), protože v předcházejícím řízení nebyly dány důvody dovolání uvedené v písmenech a) až k). První alternativa dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. se pak vztahuje pouze na případy zamítnutí nebo odmítnutí odvolání podle §253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř, tj. bez meritorního přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně z tzv. formálních důvodů. O tento případ ale v této věci nejde, protože odvolací soud odvolání obviněné zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné poté, co jej přezkoumal podle §254 odst. 1 tr. ř.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. dubna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš