Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.06.2004, sp. zn. 7 Tdo 699/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.699.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.699.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 699/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 29. června 2004 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného V. K., které podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. 61 To 472/2003, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 2 T 88/2002, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 2 T 88/2002, byl obviněný uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzen podle §158 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 8 měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 18 měsíců. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto také o povinnosti obviněného k náhradě způsobené škody ve výši 5.000,- Kč poškozenému P. G. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. 61 To 472/2003, bylo odvolání obviněného proti rozsudku soudu I. stupně zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že soudy nesprávně právně posoudily skutek, který obviněnému kladou za vinu. Jako podstatnou námitku obviněný uvádí, že ve výroku odsuzujícího rozsudku uvedené jednání vztáhly oba soudy na jeho osobu, čímž podle jeho názoru nepochybně nesprávně právně posoudily skutek, ke kterému podle jejich zjištění došlo. Dále namítá, že poškozený jednal s oběma členy hlídky a po oznámení věci jako podezřelý poskytoval vysvětlení právě svědek D. Zdůrazňuje přitom část obsahu odůvodnění usnesení městského soudu kde se uvádí, že odsouzený převzal částku 5.000,- Kč ve služebním vozidle, když všechna ostatní zjištění soudu vycházejí ze závěru, že se vše odehrálo mimo vozidlo. Toto zjištění podle obviněného odporuje pozdějšímu právnímu závěru soudů, že to byl on, kdo částku 5.000,- Kč požadoval a poté převzal, přičemž trestní spis neobsahuje žádné zjištění, které by potvrzovalo, že aktérem těchto událostí byl odsouzený. Oba soudy však přesto posoudily jeho jednání jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele, čímž zjištěný skutek ve vztahu k odsouzenému nesprávně právně posoudily ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl proto, aby byla rozhodnutí soudů obou stupňů zrušena a věc přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 2, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedla, že jeho odůvodnění se zcela míjí s věcným naplněním uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a proto navrhla, aby bylo podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto v neveřejném zasedání. Obviněným uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené usnesení na nesprávném právním posouzení skutku. Ze znění tohoto ustanovení vyplývá, že předmětem přezkumu v dovolacím řízení může být toliko otázka správnosti právního posouzení skutku a nikoli skutkových zjištění samotných. V rámci tohoto dovolacího důvodu tedy nelze úspěšně namítat, že soudy daný skutek zjistily nesprávně, že skutkový děj proběhl jinak, že soud neprovedl nebo nesprávně hodnotil důkazy, atp. Takovéto námitky totiž nezpochybňují právní posouzení skutku ale skutek samotný, který je však v dovolacím řízení nezpochybnitelný, pro dovolací soud závazný a může jej hodnotit pouze z hlediska, zda naplňuje všechny namítané znaky skutkové podstaty daného trestného činu. Námitky výlučně skutkové proto nemůžou naplnit důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a v takovém případě musí být dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Tak je tomu i v této trestní věci, když obviněný v dovolání soudům vytýká, že dospěly k nesprávnému závěru, že to byl on kdo od poškozeného požadoval za údajný dopravní přestupek pokutu ve výši 5.000,- Kč s tím, že pokud tuto částku nezaplatí, zabaví mu řidičský průkaz a poté, co částku ve výši 5.000,- Kč převzal, odmítl vydat poškozenému pokutové bloky. Závěr soudů, že se daného jednání dopustil právě obviněný (a nikoliv svědek D., jak se naznačuje v dovolání) je ale závěrem skutkovým a nikoliv právním. Námitky obviněného proto uplatněný důvod dovolání nenaplnily a dovolání muselo být odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. června 2004 Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/29/2004
Spisová značka:7 Tdo 699/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.699.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20