ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.721.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 721/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 6. 2004 o dovolání obviněného P. J., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 2. 2004, sp. zn. 4 To 49/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 4 T 95/2002 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. J. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. J. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 2. 2004, sp. zn. 4 To 49/2004, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 18. 11. 2003, sp. zn. 4 T 95/2002. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem dovoláním napadl v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i výroku o trestu. Dovolání podal z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem a předcházející rozsudek Okresního soudu v Teplicích.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jde o tu část rozhodnutí soudu, která spočívá v tom, že soud pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona, podřadil svá skutková zjištění. Předmětem právního posouzení tu je skutek, tak jak ho zjistil soud. To znamená, že v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možné namítat, že skutek zjištěný soudem nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale není možné namítat, že soud zjistil skutek nesprávně. Námitky proti skutkovým zjištěním se netýkají aplikace h m o t n é h o práva, ale p r o c e s n í c h ustanovení, zejména §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Jinak řečeno, v rámci uvedeného dovolacího důvodu jsou jen p r á v n í námitky proti tomu, jak byl kvalifikován skutkový stav zjištěný soudem, a mimo rámec uvedeného dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky.
V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Takto byl kvalifikován skutek spočívající podle zjištění Okresního soudu v Teplicích, z nichž v napadeném rozsudku vycházel i Krajský soud v Ústí nad Labem, v tom, že obviněný dne 16. 9. 2001 krátce po půlnoci v T., ul. U N., před penzionem P. společně s dalšími třemi nezjištěnými pachateli vešel do autobusu zn. Neoplan německé státní poznávací značky TBB-CC 96/D, uchopil řidiče autobusu M. G. za paži, přitlačil ho na opěradlo, držel jej a přitom mu z kapsy vesty vytáhl peněženku s částkou 350 DM a pak společně s dalšími pachateli prohledali prostor autobusu a odcizili poškozenému částku 20 USD a mobilní telefon zn. Nokia.
Obviněný v dovolání neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by skutkový stav zjištěný soudy nenaplňoval znaky trestného činu loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., a své námitky v celém rozsahu založil na tom, že skutková zjištění soudů jsou nesprávná, že jsou výsledkem neobjektivního postupu orgánů činných v trestním řízení, že jsou založena na neúplně provedeném dokazování a na nesprávném postupu soudu při provádění důkazu svědeckým výslechem poškozeného.
Dovolání obviněného evidentně směřovalo k tomu, aby dosáhl změny ve s k u t k o v é m zjištění soudů, že se jednání spočívajícího v oloupení poškozeného dopustil. Ve snaze o zvrat tohoto zjištění obviněný soudům vytýkal, že nebyla provedena rekognice, že byly zamítnuty jeho návrhy na výslech svědka číšníka z penzionu P. a že poškozený byl jako svědek vyslechnut bez přítomnosti jeho obhájce. Stejnou povahu měla i námitka, že neměl zapotřebí páchat trestnou činnost, protože měl dostatek peněz, a také námitka, že nebyla zjištěna totožnost spolupachatelů.
Tímto pojetím dovolání byl obviněný zcela mimo rámec zákonného dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento důvod dovolání, avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. června 2004
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec