ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.768.2004.3
sp. zn. 7 Tdo 768/2004-II
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 7. 2004 v řízení o dovolání, které podal obviněný J. J., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 8 To 754/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 1 T 106P97, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný J. J. n e b e r e do vazby.
Odůvodnění:
Obviněný J. J. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 1 T 106/97, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 8 To 754/2003. Jde o souhrnný trest odnětí svobody v trvání devíti roků uložený ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 14. 9. 1999, sp. zn. 1 T 79/99.
V řízení o dovolání obviněného byly zrušeny rozsudky Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu Plzeň-město v rozsahu odpovídajícím části výroku o vině obviněného J. J. a v celém výroku o trestu, který byl tomuto obviněnému uložen, a to jak pokud jde o nyní vykonávaný souhrnný trest, tak pokud jde o samostatný úhrnný trest v trvání osmi roků. Stalo se tak usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 7 Tdo 768/2004-I, jímž zároveň bylo přikázáno Okresnímu soudu Plzeň-město, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Z toho je zřejmé, že byla zrušena soudní rozhodnutí, na jejichž podkladě obviněný J. J. vykonává trest odnětí svobody.
Za tohoto stavu bylo třeba, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §265l odst. 4 tr. ř. rozhodl o vazbě obviněného J. J.
Nejvyšší soud shledal, že na straně obviněného není dán žádný z důvodů vazby podle §67 písm. a), b), c) tr. ř. V původním řízení obviněný ve vazbě nebyl. Posuzované trestné činnosti se dopustil ve výkonu trestu odnětí svobody uloženého v jiné trestní věci. Po dobu výkonu trestu bylo provedeno jeho trestní stíhání.
Obviněnému je kladeno za vinu spáchání dvou trestných činů loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. za podmínek zvlášť nebezpečné recidivy podle §41 odst. 1 tr. zák. V usnesení ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 7 Tdo 768/2004-I, jímž byly rozsudky nižších soudů zrušeny, Nejvyšší soud vyslovil závazný právní názor, že o zvlášť nebezpečnou recidivu nejde. Není proto reálné, že by obviněný znovu byl uznán vinným jako zvlášť nebezpečný recidivista, jak se stalo v původním řízení. Jeden z trestných činů loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. měl obviněný spáchat tím, že v první polovině září 1996 v součinnosti s dalšími dvěma spolupachateli ve vězeňské cele napadli jiného odsouzeného tak, že spolupachatelé mu zkroutili ruce za zády a obviněný mu vzal hodinky v hodnotě 800,- Kč, a dále tím, že krátce poté pohrůžkami násilí donutili téhož poškozeného, aby otevřel svou skříňku, spolupachatel chytil poškozeného za ruce a obviněný mu ze skříňky vzal hygienické potřeby a boty v celkové hodnotě 400,- Kč. Druhý trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. měl obviněný spáchat tím, že dne 20. 5. 2001 ve vězeňské cele žádal po jiném odsouzeném vydání tabáku a cigaret, přičemž ho držel pod krkem, a když poškozený odmítl věci vydat, udeřil ho rukou do obličeje, aniž došlo ke zranění poškozeného.
Z uvedeného je zřejmé, že od spáchání posuzovaných skutků uplynula velmi dlouhá doba, která sama o sobě zpochybňuje existenci důvodů vazby. Konkrétní skutková podoba obou trestných činů kvalifikovaných jako trestné činy loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. je z hlediska způsobu provedení, intenzity použitého násilí a způsobené či hrozící škody nevýrazná. Navíc jde o trestnou činnost spojenou se specifickými podmínkami ve výkonu trestu odnětí svobody a spáchanou proti spoluvězňům. Ve výkonu trestu odnětí svobody, který nyní vykonává, obviněný je od 2. 2. 1999 se zřetelem k započtení vazby a trestu vykonaného ve věci Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 1 T 79/99, ve vztahu k níž tu je vztah souhrnnosti, a protože v této věci šlo o trest odnětí svobody na pět a půl roku, lze konstatovat, že prakticky celý tento trest obviněný již vykonal (jeho konec by jinak připadal na 2. 8. 2004).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za uvedené situace nelze u obviněného přesvědčivě dovodit žádný ze zákonných důvodů vazby. Proto rozhodl, že obviněný J. J. se nebere do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 29. července 2004
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec