ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.823.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 823/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 7. 2004 o dovolání obviněného M. K., proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 19. 12. 2003, sp. zn. 2 T 376/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 19. 12. 2003, sp. zn. 2 T 376/2003, byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzen k peněžitému trestu ve výši 8.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání dvou měsíců pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán.
Odvolání obviněného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 22. 3. 2004, sp. zn. 11 To 90/2004, zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. K. dovolání, a to proti výroku o vině. Toto rozhodnutí napadl z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle dovolatele rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Nesprávné hmotně právní posouzení skutku spatřuje dovolatel v tom, že závěr o vině obviněného je založen na nevěrohodné výpovědi svědka. Navrhoval, aby napadený rozsudek okresního soudu včetně usnesení krajského soudu byly zrušeny a věc byla přikázána Okresnímu soudu ve Svitavách k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila tak, že podle jejího názoru obviněný podal dovolání proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách, tedy proti rozhodnutí soudu prvního stupně, ač z ustanovení §265a odst. 1 tr. ř. je zřejmé, že v tomto případě není dovolání přípustné. Proto navrhla dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve přezkoumal, zda je dovolání přípustné. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Z označení podání obviněného M. K., jeho odůvodnění i jeho petitu je však zřejmé, že jím obviněný napadá rozsudek Okresního soudu ve Svitavách, tedy rozsudek soudu prvního stupně. Rozhodnutím, kterým soud rozhodl ve věci obviněného M. K. v druhém stupni a konstituoval právní moc rozsudku, bylo v tomto případě usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 3. 2004, sp. zn. 11 To 90/2004. Písemné vyhotovení tohoto usnesení přitom obsahovalo řádné poučení o možnosti podat proti němu (tj. proti usnesení krajského soudu) dovolání. Obviněný však prostřednictvím svého obhájce podal dovolání výslovně proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách. V petitu sice navrhl zrušení rozsudku „včetně usnesení krajského soudu“, ale za napadené rozhodnutí i zde označil rozsudek, zřejmě v nesprávném domnění, že usnesení krajského soudu je jen obsahově navazujícím rozhodnutím.
IV.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné. Učinil tak v souladu s ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný .
V Brně dne 28. července 2004
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec
Vypracoval:
JUDr. Robert Fremr