ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.866.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 866/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 29. července 2004 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněného R. R., které podal proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 4. 2004, sp. zn. 8 To 120/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 T 173/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 8 T 173/2002, byl obviněný uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Za to mu byl podle §171 odst. 1 a §53 odst. 2 písm. a) tr. zák. uložen peněžitý trest ve výměře 20.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) měsíců stanoveným podle §54 odst. 3 tr. zák. Dále byl obviněnému podle §49 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, a to na dobu 2 (dvou) let.
Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 4. 2004, sp. zn. 8 To 120/2004, bylo odvolání obviněného proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu uvedeného v §256b písm. g) tr. ř. /správně §265b odst. 1 písm. g) tr. ř./ s tím, že dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení skutku.
Obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku uvádí, že v odvolání poukazoval na to, že okresní soud neprovedl dokazování v rozsahu navrhovaném obhajobou a že z takto zjištěného skutkového stavu a provedených důkazů vyvodil nesprávné právní závěry. Obviněný v odvolání především namítal neobjektivní způsob provádění výslechů jím navržených svědků. Odvolací soud však neshledal pochybení, tvrdil, že použitý způsob je adekvátním zjišťováním skutečností, a zaměřil se pouze na ověřování obecné věrohodnosti svědků obhajoby, kdy poukazoval zejména na jejich trestní minulost, majetkové poměry a z nich plynoucí možnost jejich ovlivnění ze strany obviněného. Závěry soudu ohledně věrohodnosti těchto svědků jsou podle obviněného poněkud zjednodušující a zavádějící a nemají žádné konkrétní opodstatnění, stejně tak jako hodnocení rozporuplných výpovědí obou zasahujících policistů, které jsou s ohledem na závěry znaleckého posudku evidentně nepravdivé. Proto obviněný považuje za nepřípustné, aby výpovědi těchto policistů byly soudy obou stupňů hodnoceny jako nejvýznamnější důkaz proti jeho osobě. Nepřípustné je taktéž hodnocení znaleckého posudku ze strany odvolacího soudu, který zdůraznil, že znalec nebral v úvahu, že policistům byla známá místní situace a že řidič služebního vozidla by měl mít lepší kvalifikační předpoklady pro rychlou jízdu než obvyklý řidič atd. Obviněný nesouhlasí s tím, jak se odvolací soud postavil ke svědectví hostů v restauraci obviněného, kteří jej viděli odjíždět ve vozidle řízeném panem K.
V závěru svého mimořádného opravného prostředku obviněný konstatuje, že v dané věci byly evidentně překročeny meze zásady volného hodnocení důkazů, neboť provedené důkazy a právní závěry soudu prvního i druhého stupně jsou v příkrém rozporu, který pouhými myšlenkovými konstrukcemi a hypotézami soudů obou stupňů nelze zhojit, a navrhuje, aby dovolací soud podle §265k tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil a poté podle §265m tr. ř. sám ve věci rozhodl tak, že obviněného v plném rozsahu obžaloby zprošťuje.
Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného do dne vydání tohoto rozhodnutí nevyjádřila (§265h odst. 2 tr. ř.).
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Na podkladě tohoto dovolacího důvodu je možné ve vztahu ke zjištěnému skutku vytýkat výlučně vady hmotně právní (lze tedy namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným), nelze však namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení neprovádí dokazování buď vůbec, anebo jen zcela výjimečně, a to pouze za účelem rozhodnutí o dovolání (§265r odst. 7 tr. ř.), a není tak oprávněn, pouze na podkladě spisu a bez možnosti provedené důkazy zopakovat za dodržení zásad ústnosti a bezprostřednosti, zpochybňovat dosavadní skutková zjištění a prověřovat správnost hodnocení důkazů provedeného soudy nižších stupňů. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Z obsahu dovolání obviněného, jenž byl stručně uveden výše, vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky proti postupu soudu při provádění důkazů a dále proti způsobu, jakým byly soudy obou stupňů provedené důkazy hodnoceny. Obviněný neuplatnil jedinou námitku vztahující se k právnímu posouzení skutku, jím vytýkané vady mají povahu vad skutkových, a nikoli vad hmotně právních.
Přestože tedy obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., namítal vady, které nejsou způsobilé ani tento důvod dovolání, ale ani jiný důvod dovolání uvedený v §265b tr. ř. obsahově naplnit.
S ohledem na shora uvedené Nejvyššímu soudu nezbylo nic jiného, než dovolání obviněného odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž na jeho podkladě přezkoumal napadená rozhodnutí a jim předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. července 2004
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš